Čokoládou a slibem neurazíš

11. března 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
On není normální, já nejsem normální, takže ani ten vztah, který se mezi námi vyvíjí, nemůže být normální. Já vlastně ani nevím, přestože bych ve svých letech možná měla, jak takový normální vztah vzniká a jak vypadá. To, co prožívám teď, je ve srovnání s tím, jak jsem se kdy (ne)seznamovala v minulosti, to nejnormálnější seznamování, jaké jsem kdy zažila. Co na tom, že to trvá téměř sedm let?! Co na tom, že první rande jsme si domlouvali už skoro před rokem a ještě se neuskutečnilo?! Naději, že se dočkám, stále mám...


... a vzhledem k tomu, že krásný Roman je mýtoman, budu ji mít vždy, i kdybych nebyla erotomanka. Nikdy mě neodmítne, nikdy neřekne nic, byť by to tak cítil, čím by mohl přijít o přízeň o patnáct let mladší holky. Se svou přebujelou fantazií bude hrát nadšení a bohužel také následně vymýšlet výmluvy, ale nějaké, možná minimální místo v jeho životě budu mít, dokud ho budu chtít mít; můj zájem mu totiž dělá až moc dobře!
A mně ten jeho taky.

Já ten svůj několikrát projevila a i on ví, že alespoň trošku se snažit musí, abych já ten zájem měla stále. A asi nad tím i trochu přemýšlí... taktizuje...
O něco víc se musel zamyslet, když jsem mu jednoho dne napsala, že pro něj něco mám, a otázala se, kdy se uvidíme. A usoudil, že když je zrovna Valentýn, mám pro něj něco právě při této příležitosti, což však nemohl vědět, že usoudil úplně špatně, ale chtěl se mnou nějakým způsobem držet krok; jinak si totiž ty čokoládičky, které mi následně přinesl, vysvětlit neumím. Pokud by mi chtěl udělat radost a potěšit mě, když je svátek zamilovaných, očekávala bych k čokoládičkám ještě polibek, očekávala bych to setkání prostě mnohem víc zamilovanější... ale ne... ani jsme se nedotkli jeden druhého.

Já jsem si totiž hodně dlouho poté, co zdrhul, když jsem se s ním chtěla před měsícem objímat, dávala pozor na to, abych se ho vůbec nedotýkala! A protože já byla odtažitá, on si také moc nedovoloval, když jsem se potkávali. Co mě těšilo, byl pocit, že poslední dobou to byl spíš on, kdo se snažil o to, abychom se potkávali co nejčastěji, přiznával se i k tomu, že mě vyhlíží. Povídali jsme si spolu, žertovali, smáli se, hleděli dlouze jeden druhému do očí a občas jeden druhého potěšili nějakou lichotkou... a on teď nově začal přidávat i sliby; například, že bude mít víc času, jen co skončí sezóna v Horách a přestane jezdit skibus...

Čekám. Čekání mi zpříjemňují ta setkání s ním v práci. Vážně mám pocit, že se snaží. Je jen otázkou, o co - zda chce získat mě nebo mu vyhovuje být celebritou. To, co předváděl naposledy, svědčilo o tom, že možná prioritu určenou nemá, že spíš chce všechno. Na mě byl milej, přidal další slib v podobě toho, že až bude mít volno, vzal by na výlet své nové auto a přijel by za mnou. Čekám. A zatím jsem celebritou společně s ním; když jsme tam tak stáli a já mu z prošedivělých vlasů dělala culík, jak chtěl, kolegové řidiči začali mít nějaké poznámky a Roman mě opět obejmul, aby mu asi záviděli ještě víc. Těšilo by mě to, kdyby si u toho odpustil poznámky, že každý holt sbírá něco, ale že tenhle koníček je dost finančně náročnej.

Můžete počítat se mnou: čokoláda Milka, minibalení Raffaella, načnutý balíček papírových kapesníčků, nějaké esemesky a jeden telefonický hovor. Víc do mě fakt neinvestoval. Takže v tom případě ty prachy investuje do zbytku své sbírky, že?

Důkazem té může být to, jak často ho vídám švitořit do telefonu, kolik času tráví po večerech na messengeru, aniž by psal mně, i jeho opakující se poznámky o ženách, jejichž existenci v jeho životě se mi následně snaží vysvětlovat či úplně popírat:
  • holky, no spíš jedna prodavačka z nejmenovaného obchodního řetězce, která byla nebo možná ještě je - už pět let - jeho přítelkyní, se kterou se chtěl rozejít, jak tvrdil, podle toho co se povídalo, a kterou mě vždy zamlčoval, ale mluvil mnohokrát a v různých souvislostech o "holkách z toho supermarketu",
  • jiná prodavačka z úplně jiného obchodu v úplně jiném městě, kterou jen tak nějak tuším,
  • a nově slýchám Romana až moc často mluvit o trafikantce z dalšího města.
Dost zbytečně mi vysvětluje, že je to stará baba, když jsem si ji coby jeho přítelkyni na facebooku prohlédla, i to, že jen řidičům vaří za pět korun kafe; jakýmkoliv vysvětlováním typu, že do obchodu, kde jeho přítelkyně pracuje, pro to staré pečivo pro králíky nechodí on, ale jeho sestra, na existenci těch žen jen upozorňuje víc a víc.

Ale já přesto čekám... doufám totiž, že zažiju něco, co jsem dosud nezažila... Vlastně je jisté, že už jsem to zažívat začala; nejisté je, jak to dopadne...
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. března 2017 v 21:20 | Reagovat

Někdy není dobré mít laťku tak nízko, sama jsem toho zářným příkladem...:)

2 Eliss Eliss | Web | 12. března 2017 v 9:13 | Reagovat

Po přečtení mi upřímně přijde že to moc velkou vyhlídku do budoucna nemá... Prosím neuraž se, jen můj názor...

3 Magicmax Magicmax | Web | 12. března 2017 v 12:00 | Reagovat

Trochu díkky tobě přemýšlím nad muži jako takovými a pořádně nevím co si myslet. :/ A romantický film na který jsem se díval se nenahrál celý. Takže další mínus :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama