Jak by se tvářil, kdybych mu řekla...

4. června 2014 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
Mé nejoblíbenější kolegyni mzdové účetní se líbí stejný typ mužů jako mně: vysoký, urostlý, snědý, tmavovlasý... a tak mi občas nosí fotky kolegů, kteří personálním oddělením projdou a kteří se jí líbí. Janičce už bylo padesát, ale občas mě překvapí fotkou mlaďocha - buď mi chce udělat radost, abych se mohla pokochat někým mně věkově přiměřeným (naposledy to byl asi o tři roky mladší Ital), nebo je na zajíčky! :) Já to ale mám obráceně, mně se líbí starší muži. Bohužel na oddělení, kde pracuji já, žádnými fotografiemi nedisponujeme a přitom bych se i já kolegyni chtěla zajít pochlubit zajímavým úlovkem. Napadlo mě pouze zajít za chlapem, který se mi aktuálně líbí nejvíc, a zeptat se ho:

"Mohl byste jít se mnou, pane? Ukazujeme si s kolegyní chlapy, kteří se nám líbí, a já bych chtěla ukázat vás!"


Ano, musela bych mu (panu barevnějšímu) říkat "pane". Za čtyři roky, co se mi líbí (ano, už čtyři roky existuji bez pana anděla), jsme se blíže neseznámili. A on neví, že já vím, že se jmenuje Roman, že jo? :) On vlastně vůbec nic neví! Marně jsem mu vysvětlovala, že nejsem "mladá paní", a bude mě tak oslovovat dál; před mým mužem (který není můj muž!) se vyjádřil, že prý mě zná, ale neví odkud (možná jen nějaká jeho taktika) a mých obdivných pohledů si asi všimne, až když se ho zeptám:

"Jsem majitelkou zánovního piedestalu; mohla bych vás na něj postavit, pane?"

Hmmm, toto je možná na chlapa z Hor příliš metaforické vyjádření. Možná bych mu své zalíbení měla vyjádřit přímočařeji:

"Pane, mohla bych se u vás večer stavit a dívat se, jak spíte?"

nebo

"Pane, můžete mi prosím na ukázku předvést, jak líbáte?"

Toho by se možná trochu zalekl, ne? :D Alespoň já být na jeho místě, tak se trochu bojím... :) Bála bych se ale jen chvíli, pak by mě lákalo si tu ukázku vzájemně vyměnit. Nenapadá mě důvod, proč by tímto testem neměl projít. Kam by to zašlo pak? A jsem hodně zoufalá, když si připouštím myšlenku, že bych to s klidným svědomím nechala zajít dál? Když se mi líbí představa jeho ruky pod mým tričkem? A když mě všechny rychle navazující představy vzrušují?

Nezačínají cudné holky konverzaci méně vyzývavě? Pozváním na schůzku? To už prý ženy v dnešní době mohou! ;) Třeba něco jako:

"Nešel byste se mnou pouštět draka, pane?"

(toto není nová myšlenka, ale nesplněný sen)

No, sice nevím, jestli tenhle pán rád pouští draky, ale když se ho zeptám, tak to zjistím, ne? ;)



P. S.: A teď se můžete začít sázet, jestli ho dokážu (po čtyřech letech) oslovit! :D

P. P. S.: Dozvíte se to už zítra touto dobou! ;)
P. P. P. S.: Tenhle článek napsaný někdy o víkendu není totiž ve středu už vůbec aktuální. :)
P. P. P. P. S.: Nejoblíbenější kolegyni mzdové účetní Janičce už jsem ho na obrázku ukázala! Moc to nechápala... :)))
P. P. P. P. P. S.: Ale jestli mě Janička bude chtít (a její manžel nebude proti), tak se raději ožením s ní... :D :D :D
 


Komentáře

1 K. K. | Web | 12. června 2014 v 10:40 | Reagovat

Lidské city jsou občas šílená věc... Deset let jsem tajila, že jsem zamilovaná do svého kamaráda. Nikdy jsem nenašla odvahu mu to říct ze strachu, že o něj přijdu. Chtěla jsem pro něj jen to nejlepší a naopak jsem mu ještě radila, jak se má dát dohromady s jinými (a že se to stávalo často, byl tehdy dost přelétavý). Krvácelo mi z toho srdce, ale aspoň byl šťastný.

Zhruba po šesti letech, během kterých jsem ho takhle bezmezně milovala, jsme se najednou přestali vídat. Nepřestala jsem na něj myslet, ale konečně jsem byla schopná lépe fungovat a pustit k sobě jiné chlapy na delší dobu než na velmi krátkou. I přesto ale stačilo, aby ho jen někdo mezi řečí zmínil, a mně se rozklepaly kolena. Až během posledního roku a půl jsem začala mít pocit, že se mi podařilo se přes to překonat a že už jsem někde jinde.

Letos jsme se po čtyřech letech opět viděli na jedné akci, mluvili jsme spolu a bylo to fajn... A všechny mé pocity byly rázem zpátky... Je to na pytel. Nechápu, jak člověk může někoho milovat i během čtyř let, kdy ho vůbec nevidí a není s ním v kontaktu...

Kadopádně, píšu to asi pro to, že i v tvém případě už to trvá celé čtyři roky, takže už je načase to prubnout. :-) Ať nedopadneš jako já. Jsem zvědavá, jak ti to dopadlo. Určitě se sem přijdu podívat znovu.

2 Polly Polly | Web | 12. června 2014 v 10:44 | Reagovat

hehe... ten prvy je ozaj najlepsi..ale ja mam tip na to najhorsie - za kamoskou raz dosiel muz a zacal konverzaciu vetou: "A ty s kym bankujes?" ...no hrôza, hned ho odpisala :D

3 lazymonkey lazymonkey | E-mail | Web | 12. června 2014 v 11:18 | Reagovat

Tak držím prsty nech sa ti ho podarí osloviť. Osobne sa mi najviac páčila 3 veta, aj keď v reálnom živote by som ju určite neskúšala :D

4 Lukáš Lukáš | Web | 12. června 2014 v 12:07 | Reagovat

[3]: ano některé věty jsou k smíchu (v dobrém myšleno) :)

5 Boliestka Boliestka | E-mail | Web | 12. června 2014 v 12:19 | Reagovat

Treba to skúsiť, hoci chápem, je to ťažké dokonca aj vtedy, keď medzi dvomi ľuďmi začnú lietať pohľady, pretože hanblivosť neposunie ďalej. Článok je vtipný, najviac by sa mi páčila prvá veta, myslím, že na ňu by som sa neurazila ani ako chlap. :D A očividne máš zmysel pre humor, to je u každého človeka plus.

6 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 12. června 2014 v 14:31 | Reagovat

Musím se inspirovat :D mě můj drahý sbalil na táboře, když se mě zeptal, jestli umím vyvolávat duchy :D :D zní to divně, ale v kontextu, kdy jsme byli mladí instruktoři po večerce v jednom stanu, to celkem zapadlo :D dodnes si z toho děláme srandu :D tenkrát mě napadlo, jestli by bylo hodně nechutný, kdybych mu odpověděla, že je nemusím vyvolávat, ale jdou sami :D

7 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 12. června 2014 v 15:45 | Reagovat

Co nějak zařídit, aby si přečetl tenhle článek?

8 El El | Web | 12. června 2014 v 17:58 | Reagovat

No...:D Zajímavé a originální ale sama bych to neřekla :-D

9 Veronika Veronika | Web | 12. června 2014 v 18:52 | Reagovat

[7]: Jo! všechno by pochopil a píšeš skvěle vtipně a lehce, tak by v tom a v tobě mohl najít zalíbení :)

10 theworldisugly theworldisugly | Web | 12. června 2014 v 18:58 | Reagovat

Já bych zřejmě nebyla schopna ani pozdravu. :)

11 Pajik Pajik | Web | 12. června 2014 v 19:33 | Reagovat

Držím palce aby se to povedlo. A ta 3. věta je fakt skvělá :-D

12 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 12. června 2014 v 20:14 | Reagovat

Forever alone... už několik let se mi hrozně líbí jeden můj spolužák. Nikdy jsem se neodvážila ho oslovit. "Můžu se u tebe večer stavit a dívat se, jak spíš?" Ale problémem je, že on se za ty roky změnil... a já si nejsem jistá jestli  nejsem zamilovaná spíše do jeho starého já. Nebo se mi tak líbí právě jen proto, že ho téměř vůbec neznám... Já si asi kluka nezasloužím.
Ale tobě držím palce :)

13 izuleasasetka izuleasasetka | Web | 12. června 2014 v 22:50 | Reagovat

Já ti věřím a držím palce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama