Duben 2014

Moment 17/52

27. dubna 2014 v 20:00 | Lenka |  momenty roku 2014
Neděle, 8:00, autobusové nádraží, nástupiště č. 1 - směr Praha. Zaregistruji přijíždějící autobus, ale pohled sklápím zpět na můj mobilní telefon, a přidávám se mezi těch asi pět lidí, kteří míří k autobusu. Před ním si do jedné kapsy davám telefon, z druhé vyndávám zaměstnaneckou čipovou kartu a koukám, jak ji otočit, abych ji řidiči ukázala tím správným směrem. A pak se podívám právě na řidiče. Docela hezky se usmál na cestující přede mnou. Netrápilo by mě, že na mě se poté nejenže neusmál, ale ani mi neodpověděl na pozdrav; netrápilo by mě to, pokud by to nebyl můj pán pro podzimní rána krásnější, pokud bych jím nebyla poblázněna před léty ještě mnohem víc než loni na podzim, pokud by i teď nevypadal tak sexy (třídenní strniště, nakrátko ostříhané vlasy, čokoládové oči a nejslušivější uniforma, co znám!!!), pokud bychom nepracovali v jedné firmě a nemuseli bychom se k sobě tedy chovat jako dva úplně cizí lidé, pokud bych nebyla citově vyprahlá, pokud bych si předtím byť jen nakrátko nepřipustila myšlenku, že by tam mohl být, a nevzpomínala na své loňské letní omámení jím... a existuje určitě ještě mnoho dalších "pokud", ale nechce se mi je vymýšlet... :)
Nezažila jsem nic (s)nového ani cestou do Prahy, ani na té zpáteční, kterou jsme absolvovali s týmž řidičem. Proč já jen na takové lidi neumím zapomenout? Proč já jen se v těch sladkobolných pocitech tak vyžívám? :)))

Moment 16/52

20. dubna 2014 v 20:00 | Lenka |  momenty roku 2014
Páteční nákup. Obvyklá scéna: zaujme mě něco, co v rámci diety nesmím, přesto to beru z regálu a podsouvám M. se slovy: "To si musíš koupit!" Většinou to jsou sladkosti, které jsem měla ráda, než mi zjistili zvýšenou hladinu cukru. Vím, jak chutnají a tak jim snadno odolávám (neodolávám pouze zmrzlinám). Jenže v pátek jsem našla něco, co jsem neznala, co už nevím, jak se jmenovalo, ale byl to perníček v čokoládě a na něm ořechová vrstva zakrytá ořechovým bezé (čtěte "sacharidy a tuky")... jenže M. se "to" moc nelíbilo a nechtěl si to koupit. "Tak já ti to koupím a dáš mi ochutnat!" Když pochopil, o co jde, tak už neprotestoval; jen jsme se chvíli přetahovali u pokladny, kdo "to" zaplatí. Hned za pokladnou mi "to" dal... hned před krámem jsem si "to" otevřela... bylo to výborné!!! Dvě nebo tři kousnutí pro mě a zbytek pro M. :)))

Moment 15/52

13. dubna 2014 v 20:00 | Lenka |  momenty roku 2014

Nedělní oběd

doma.

Lasagne.

Já a On.

<3


Moment 14/52

6. dubna 2014 v 20:00 | Lenka |  momenty roku 2014
Úterý, 1. dubna - apríl! :) Promýšlela jsem to už cestou do práce, ale nevymyslela nic, jak si z někoho vystřelit. Ale pak to přišlo. Absolvovala jsem pohovor u nového šéfa a požádal mě, ať vyřídím kolegyni, že by se s ní rád sešel koncem týdne. To ráda vyřídím. Ale trošku to modifikuji... "Seš na řadě! Už na Tebe čeká. Máš tam jít." Ten vytřeštěný pohled byste museli vidět! ;) Začala se upravovat (nový šéf je přeci jen pohledný mlaďas) a vyptávat, jak to probíhá. Nechala jsem ji vyjít ze dveří, šla za ní a volala APRÍL!!! :D