Tuniská stýskání a tuniská zoufalství

6. listopadu 2012 v 21:22 | Lenka |  z mého naivního tuniského deníčku
Ještě pět dní po návratu z dovolené jsem si stýskala, vzpomínala a oochala... takové ty sladkobolné pocity, možná to znáte. Byla jsem nadšená z toho, co jsem prožila, a na druhou stranu mi bylo tak strašně líto, že jsem to tam všechno nechala a vrátila se do svého všednodenního života.

V tu chvíli mi nejvíc chybělo, všechno to, co tady prostě nemám: teplo (fakt je mi zima), slunce (místo toho tu byl sníh), moře (jste Češi, takže víte), aktivity (hopsat si madison sama v pokoji fakt není zábava!), odpočinek (nesnáším ranní vstávání), tuniské dortíčky (dokud neochutnáte, nepochopíte) a krásný Joséph.


První plán zněl Josépha Josefem z hlavy vytloukati. Josku Joskou (rozumějte panem andělem).
Jen jsem si nebyla jistá, zda bych mohla to, co jsem ztratila v České Lípě, znovu našla pod africkou palmou a hned o to zase přišla, v České Lípě znovu nalézti...
Možná by mi poradil nějaký botanik! :)

Z tohoto plánu však na dobu neurčitou sešlo. Do České Lípy daleko, do Tuniska ještě dál, ale mám v mobilu jeden kontakt.
Den šestý nastal zlom.

Naposledy mi Said psal někdy v létě a já ho ingnorovala, protože mě v minulosti několikrát zklamal. No, zklamal je slabé slovo. Tak proč jsem na to najednou zapomněla? Proč jsem měla potřebu zjišťovat, zda se mu daří dobře? Asi tím africkým omámením... asi tím, že na nikoho jiného kontakt nemám...

Na mou SMS jsem hned dostala odpoveď a chtěl vědět, co je nového. Když jsem chvíli nereagovala, tak mi přišla další zpráva a zeptal se na to, co chtěl vědět ze všeho nejvíc: "Jsi vdaná?"

Rozesmálo mě to a i teď se tomu jen směju. Kdo jste četl můj tuniský deníček (dříve zveřejněný v rubrice jako tento článek), tak víte, že to byl hajzlík a já jsem byla tak blbá, že jsem mu to všechno žrala! Znovu jsem si přečetla své tehdejší zápisky v nezkrácené verzi a vůbec jsem nechápala samu sebe. Jak jsem mohla být tak blbá?! Nezbývá mi, než nad sebou žasnout a jemu se smát...

"Ne, Saide, nejsem vdaná..." :)
"Taky nejsem ženatý. Až do smrti budeš v mých myšlenkách ty, proč bych na tebe jinak pět let myslel? Řekni mi, proč chceš být sama, bez manžela a bez dětí???"

Taky z toho cítíte to čiré zoufalství? Zoufalství chlapa, kterému je minimálně čtyřicet (když jsme se poznali říkal mi, že je mu třicet, ale rozhodně na ně nevypadal...) a asi si ještě nevydělal tolik peněz, aby pro budoucí ženu - muslimku postavil barák a byl schopen ji zaopatřit, tedy aby byl vůbec způsobilý nějakého tuniského otce o jeho dceru požádat. Zoufalství někoho, kdo má mylnou představu o Evropě a o tom, že se tu jednoduše žije a pravděpodobně mnoho jiných kontaktů s Evropankami nemá. Možná ho podceňuji, nevím, ale už několik let nedělá v turistickém průmyslu a už ani nežije v turistické oblasti, přesto na něj třeba některé turisky i po letech vzpomínají...

Během letošní dovolené jsem racionálně odmítala připustit si k tělu jiného Tunisana. Nebýt toho, tak bych bývala možná přijala Joséphovo pozvání na kafe, však mi svým způsobem bylo líto, že tahle prázdninová láska zůstala nenaplněná. Ale teď už mám zase jasno v tom, že jsem udělala dobře.

Je jedno, jestli se jmenuje Joséph nebo Said. Jamel nebo Rachid. Jalel, Majed, Ibrahim nebo Ali. Fakt jsou všichni Tunisané stejní! Na Evropankách chtějí jen profitovat. Ať už je láká sexuální vyžití, vidina peněz nebo získání víza.
Šest dní po návratu jsem se zbavila toho sladkobolného sentimentu.
Už nepotřebuju na spaní ani ty ponožky, ve kterých jsem z Afriky odlétala a dokonce jsem přestřihla i ten náramek, který umožňoval čerpání hotelých služeb! :)

Nic se ale nezměnilo na tom, že mi chybí ještě to teplo, slunce, moře, sporty a tance, relax a ty dortíčky!!! :)
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 6. listopadu 2012 v 21:46 | Reagovat

V Tunesii jsem byl taky a jsou strašně dotěrní. Ne na na mne, samozřejmě, ale na moji blond dceru, které bylo 14 a i tu naháněli.
To asi už víš, od Arabů ruce pryč, jsou falešní.

2 Molly Molly | Web | 6. listopadu 2012 v 21:52 | Reagovat

V Tunisku jsem byla taky, zrovna tohle léto... Abych pravdu řekla docela mě překvapilo, jak jsem se tam všem chlapům líbila :D Dva mi věnovali svoji fotku, jeden se se mnou chtěl pořád koupat v moři a spoustu dalších mi pořád říkalo jak jsem krásná :D Bohužel některý byli až neslušní... Když jsem četla to o tom Saidovi, tak se mi úplně zastavil dech, protože v hotelu, kde jsme byli byl taky jeden Said. Pracoval v kavárně, kam jsme chodili na vodnici, byl to lilipután s roztomilým knírem :D

3 Molly Molly | Web | 6. listopadu 2012 v 21:53 | Reagovat

[1]: Hmm... Mě je taky 14, ale to jim nějak nevadilo.

4 Vendy Vendy | E-mail | Web | 6. listopadu 2012 v 22:59 | Reagovat

Stejně sis donesla kopu krásných vzpomínek. Tvůj Said mě rozesmál, s tím dojemným "pět let jsem na tebe myslel". Asi je dobře, že ses dostala z tamtoho vztahu a že jsi vlastně zabránila novému krkolomnému vztahu. Takhle máš nezkalenou dovolenou. A očividně byla pohoda!

5 Vendy Vendy | Web | 10. listopadu 2012 v 19:11 | Reagovat

Mimo téma, Leni, tebe by to možná zaujalo, dala jsem novou foto soutěž, tentokrát s vánočním tématem. Tak kdybys měla chuť a čas, můžeš se připojit!

6 renuška renuška | Web | 11. listopadu 2012 v 12:30 | Reagovat

[4]: Ano, ta pětiletka je vskutku úžasná :-). Ale na druhou stranu, oni jsou asi nesmírně galantní, až je to mnohdy kýčovité a směšné, ale oni opravdu tu ženu "svého srdce" touží okouzlit vším možným. Snad se ani nedivím, Leni, že tak podléháš a stýskáš si. A je-li k tomu bonus v podobě mňamky ... já Tě žeru!

7 Lenka Lenka | Web | 11. listopadu 2012 v 21:28 | Reagovat

[2]: Molly, to je typické Tunisko a je to důvod, proč tam všechny holky a ženy tak rádi jezdí... ;)

[4]: Vendy, zkušenosti jsou od toho, abychom se příště zachovali jinak a lépe... nevím, zda je to dobře nebo ne... rozhodně by ta letošní dovolená byla jiná, kdybych si to už neodbyla před lety... :)

[6]: Renuško, oproti českým mužům jsou neskutečně galantní a je to jako přijet do jiného světa. Bohužel je to fakt tak, že to není nezištné, a to je třeba vědět a nezapomínat na to... kdyby to náhodou bylo nezištné, to by byl teprve fičák... :)))

8 Werri Werri | Web | 19. listopadu 2012 v 17:58 | Reagovat

Tak tam jsem nikdy nebyla, ale když jsem se v únoru předloni vrátila z Egypta, jak se mi stýskalo po teplíčku, sluníčku.

9 Nessie Nessie | 1. prosince 2012 v 21:23 | Reagovat

Jsi rozumná holka a pěkně sis to v hlavě urovnala. Jestli Ti na to stačil týden, tak to gratuluju. Mně obvykle nestačí ani měsíc, ale nakonec se to přeplácne nějakým novým zážitkem. Doteď si pamatuju, jak jsem probrečela půlku prázdnin, když jsem se ve 13ti vrátila z nejlepšího tábora mého života :)
Ale v jednom se s tebou neshodnu, a to jsou ty arabské dortíčky, mě teda ničím neupoutaly, a rozhodně mi ani nechybí (a kdybych chtěla, tak si je můžu tady za rohem zajít koupit ;)). Ale řeknu ti, ty český jsou fakt lepší!!

10 Lenka Lenka | Web | 2. prosince 2012 v 20:17 | Reagovat

[9]: Asi proto, že už mi není třináct, ale třicet jedna, víš?! :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama