Říjen 2011

Radost ze života

30. října 2011 v 17:15 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Často se mi zdá, že mi chybí a že bych jí potřebovala víc. Když se nad tím ale zamyslím, je toho ale tolik, co mi dělá radost...

Když mi nějaký sympaťák přidrží dveře. Když si prohlížím fotky z vydařené dovolené u moře. Když se mi povede někoho překvapit. Když mě někdo za cokoliv pochválí. Když si vzpomenu na důvod té mé sladkobolné nálady. Když si při nákupu přihodím do košíku něco dobrého. Když si můžu celé hodiny číst. Když ucítím vůni, se kterou si pojí nějaká vzpomínka. Když přijde složenka s přeplatkem od ČEZu. Když na podzim kvetou šípky...


Flirtem ku zdraví

26. října 2011 v 22:27 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Je to dávno, co jsem čítávala dívčí časopisy plné důležitých faktů, které teenagerky musí nutně znát: módní trendy, kosmetické tipy a hlavně kluci & sex. Teoreticky jsem to měla nastudované dokonale. Ještě teď, když se řekne flirt, vybaví se mi příklad rozhovoru, kterým dívka chlapci dává najevo nenápadně svůj zájem:
  • "Ahoj, jsem Honza, ale všichni mi říkají Malina."
  • "Jé, maliny ty já mám moc ráda!"

Malá otorinolaryngoložka

22. října 2011 v 19:40 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Články o nemocech a lécích jsou velmi vyhlédávanou záležitostí na internetu. Takže si jdu trochu pozvednout návštěvnost...

Když Vás bolí ucho, může to být zánět zvukovodu, latinsky otitis externa, lidově plavecké ucho. Ale taky nemusí, takže to radši jděte konzultovat jinam než na internet. Já to sice umím diagnostikovat, ale jen u sebe. Bolí to strašlivě, nemůžete se vlastního ucha ani dotknout a přijít k tomu se dá třeba v bazénu, respektive v jakékoliv vodě, když si v ní ucho moc mácháte.

Pomáhají na to ušní kapky, která Vám předepíše lékař; když už to znáte, tak si dojdete jenom k Vaší sestřičce - té zdravotní - a poprosíte jí, zda by Vám mohla předepsat Otobacid. Krom kapiček to léčí i láska. Určitě to bylo mé náhle a nečekané (znovu)vzplanutí vůči panu andělovi, díky kterému mě to ucho úplně přestalo bolet. A hned potom ty ušní kapky.

Kdyby anděl věděl...

15. října 2011 v 1:48 | Lenka |  od anděla až po zet

Před rokem jsem si říkala, že už ho nikdy neuvidím... Muži nestárnou, tedy alespoň andělé rozhodně ne... Jednou jsem si něco moc přála a ono se to splnilo... Kdybych bývala věděla, že se s ním uvidím, umeju si alespoň vlasy... Na to, že mu bude padesát, vypadá sakra dobře... Láska na první pohled se může opakovat... Osudový chlap bývá asi jen jeden! Jak mě kdy mohl zajímat jakýsi Roman nebo Milan... Alespoň týden se nebudu mít ruku, protože jsem si jí potřásla s rukou pana anděla... Tomu neuvěříte...

VŮBEC NEVÍM JAK ZAČÍT!!! :)))

Menší (problémeček)

13. října 2011 v 20:35 | Lenka |  od anděla až po zet
Ten pocit, že jsem nakynutou milostpaní z Konce vodníků v Čechách, je šílenej! Šílenej!!!

Mám ráda... ne, nutně potřebuji k muži vzhlížet.
Ne, shlížet!

Takže pan cé asi ne, i když je tak roztomiloučkej, krásně se směje a je to takový sympaťák... :(
Že je asi o patnáct let starší by mi nevadilo, ale těch patnáct... no, spíš dvacet centimetrů, o které je menší.....

... hmmm... potřebuju najít pana dé!

Korfu (nerealistické sny versus realita)

9. října 2011 v 11:51 | Lenka |  cestou necestou
Kolegyně se chystá na dovolenou do Karibiku. Nejsem se svým Řeckem ani trochu originální!
Společnou řeč jsme však našly v tom, jak skvělé je cestovat mimo hlavní sezónu. Mírné slunko, teplé moře a hlavně žádné davy lidi a minimum rodin s hlučnými dětmi. Idylka. Až na ten nezdravý poměr normálních a těch jiných. Už na letišti jsem zaregistrovala spoustu zvláštních figurek, mezi které se dozajista řadila i naše dovolenková trojka...

V hotelu nás bylo deset Čechů. My tři, které nikdo neuměl pořádně zařadit, docela normální kluk s docela normální holkou, jiný trochu nesourodý pár, který se k sobě až příliš měl, a tři singlové - dvě holky a divnej chlap. Divnej chlap byl rarita, ale osamělých žen bylo v letovisku plno. Chodily samy k moři, jezdily na výlety, procházely se, nakupovaly... něco, co bych já asi nezvládla! Vydržela bych to chvíli a pak by mi nějaká společnost začala chybět.

Z jistého úhlu pohledu jsem na tom však nebyla o mnoho lépe, než ty, které si zaplatily jednolůžkový pokoj.
Dovolená u moře by měla být ve znamení relaxu, sluníčka, cachtání se ve slané vodě... a romantiky a erotiky.


Korfu (zážitky, dojmy a pocity)

5. října 2011 v 22:12 | Lenka |  cestou necestou
Dovolená u moře by měla být ve znamení relaxu, sluníčka a cachtání se ve slané vodě. Přesně taková byla i ta moje.
Cachtání každodenní (jen moře na můj vkus příliš teplé), sluníčko se za celý týden schovalo pouze na půl dne a odpočinek to byl dokonalý: ranní vstávání o půl devaté, snídaňový bufet nachystaný, procházka k pláži, slunění se, plavání a potápění, sem tam nějaká procházka po pláži či do kopců, jeden celodenní výlet přes ještě větší kopec ke dvěma kouzelných zátokám, západy slunce, více méně chutná večeře na stole a pak zase spánek. Ono to relaxování strašně vyčerpává... :)))

Korfu (obrazem)

3. října 2011 v 12:15 | Lenka |  cestou necestou

Bylo tam krásně...