Stalo sa mi všetko

12. října 2010 v 19:50 | Lenka |  slovenské okénko
... tedy ne mně, ale Kataríně v knize Evy Urbaníkové. 
Já bych naopak chtěla všechno teprve prožít, ale dle následující ukázky jsem se stejně zaškatulkovala jako ta podpeřinovka, takže.......

stalo se mi všechno


Nemáte-li rádi rozvláčné psychologické knihy, tak Vás možná tato dvoustránka trochu odradila, ale vězte, že podobným úvahám není v knize věnováno příliš mnoho prostoru. Stalo se mi všechno je román, příběh, který Vás strhne a budete chtít znát jeho další průběh. Tedy mluvím za sebe... :)
A osobně mě hluboce oslovilo i toto malé zamyšlení. Fakt hluboce! ;)

Závěr příběhu znáte již po přečtení zadní obálky - Katarína opustí svého muže a své děti - ale proč se tak stalo a co vše tomu předcházelo, zjistíte, až když se začtete. Prvních pát kapitol se může zdát, že Katka je Forrest Gump v sukni - co kapitola, to jedna občas trochu bláznivá etapa života, jedna navazující na druhou. Až se seznámí se svým mužem, potká dvě nové kamarádky a její život nabere nový směr, nikoliv však klidný.

Stalo se mi všechno
Děj vyzrazovat nebudu, kdybyste se náhodou nechali inspirovat. Co říct jinak? Doporučuju!

Knížka volně navazuje na román Všechno nebo nic, který se však teprve chystám přečíst a hned po něm Všechno nebo nic - Příběh pokračuje, které vypráví o Katarínině kamarádce Lindě.

Evu Urbaníkovou a její svižný styl psaní jsem si zamilovala hned s prvními stranami, takže mou knihovničku rozšíří i Svet mi je dlžný, jen co vyjde česky (přečtete si, co je na obálce nebo o čem kniha vypráví a bude Vám jasné, že ji musím mít!). A její knihy u mě budou hodně konkurovat Michalovi Vieweghovi, zdá se. Jeho Biomanželka totiž sice neurazila, ale zároveň ani nijak výrazně nenadchla. Asi pan spisovatel stárne, jeho hrdinové s ním a jen já ne! :)

Však také doufám, že s romány o třicátnicích jen tak nezestárnu! ;)
 


Komentáře

1 lanula83 lanula83 | Web | 12. října 2010 v 21:17 | Reagovat

Hezký večer Leni, mám takovou chuť do čtení,když si nějakou knihu vyberu, tak ji nakonec položím s obavami, aby to nebyla "klasická, ženská slaďárna". Takže děkuji za doporučení...buď se ohlédnu sama, nebo napíšu Ježíškovi :-). Ta moje poslendí fotka o hřbitově je focena z okna půdy od rodičů, ale už je tam ošklivé, nové, moderní, plastové okno ;-). děkuji

2 Nessie Nessie | 13. října 2010 v 8:21 | Reagovat

Sakra, Leni, přestaň už psát tak rychle, jsem někde v půlce září a už se ty články ani neobjevují v nabídce posledních článků! Jak se v tom pak mám vyznat? :))

3 lanula83 lanula83 | Web | 13. října 2010 v 10:48 | Reagovat

Děkuji za nápady Leni! Olivy určitě nebudou chybět (jsou dny, kdy bych se jich užrala), a kuknu i po ostatním, ještě jsem si vzpomněla, že jsme koupili cibulky. Salát jsem chtěla nějaký udělat ale rozmyslela jsem si to, ale možná...měsíc je dlouhá doba ;-))

4 renuška renuška | Web | 13. října 2010 v 15:12 | Reagovat

Tak to jsi mě navnadila opravdu moc, protože ... překvapivě i já jsem v těchto dnech dočetla nového VW a jeho Biomanželku a jak jsem hrdince ze začátku fandila, ke konci už mi bylo samotného Mojmíra fakt líto a řekla bych, že z pera mužského autora tak silná emancipace je až nevídaná. Zkoušela jsem si příběh převést do reálu a vím, že takhle bych prostě žít nechtěla. Navíc jsem se místy ztrácela, nechápala některé věty (možná jsem jen nebyla v dobrém rozpoložení a dost uvolněná), takže i to mě chvílemi vadilo.

Takže až přijde zima, zkusím se na Tebou doporučené čtení zaměřit více ;-)

5 renuška renuška | Web | 13. října 2010 v 15:15 | Reagovat

PS: ten úryvek přesně sedí na mého drahého NTNSPT :-(

No a jinak, Leni, moc moc moc díky za přání k svátku, jsi milá. Zlatá.

6 Gábi Gábi | 13. října 2010 v 19:06 | Reagovat

Leni, možná by bylo dobrý se z těch peřin přeci jen maninko, malilinko vykutat ... no, hlavně se nepřikrývej i s hlavou :) a Ty určitě všechno prožiješ. Přeji Ti to!

7 Vendy Vendy | Web | 13. října 2010 v 22:09 | Reagovat

Ukázka vypadala zajímavě a úvaha o vášnivých láskách má svoje zrnko pravdy. Opravdu silné emoce se dají daleko lépe strávit v představivosti, na stránkách knih, nebo při sledování filmu. Jsme dojati, jsme uchváceni, jsme strženi příběhem, ohromně jim fandíme a aspoň chvíli si přejeme být na jejich místě. Ale v reálném životě? Jak dlouho by takový vztah fungoval? Co kdyby se taková silná a věrná láska najednou otočila v nenávist? Byli by milenci schopni se rozejít v dobrém? Nebo ve zlém? A pokud ve zlém, byli by schopni ve své nenávisti škodit tomu druhému, pronásledovat ho a dělat mu ze života peklo?
Těžko říct. Dřív jsem taky sázela na lásku, první pohled, vášnivé vzplanutí, jestli to tak můžu nazvat, jiskření. Dnes připouštím, že láska má opravdu víc podob a poklidnější soužití může být pevnější než nějaký pochybný emotivní výbuch. Ono srovnání malého stále hořícího plamínku a výbušného plamene, který vzápětí zhasne, má taky něco do sebe.
Knížka vypadá zajímavě, píšu si ji do tipů. Ach jo. Už nevím, jestli můj seznam někdy uskutečním. Hromadí se a hromadí...

8 Jana Jana | Web | 13. října 2010 v 22:56 | Reagovat

To zní zajímavě Lení. Možná se ke knížce někdy dostanu...

9 Lenka Lenka | Web | 14. října 2010 v 20:04 | Reagovat

[1]: Láňulko, nedávno jsem to tu psala, také nemám ráda ty knížky, kde je ten happy end jasný už od začátku, knížka musí umět překvapit a hlavně strhnout celým dějem...

[2]: Leni, promiň! :D

[4]: Renuško, s tou Biomanželkou se docela shodneme, mně to občas přišlo až příliš absurdní a příliš mimo realitu, ale možná že v jiných vrstvách se takové příběhy dějí... osobně mám jiné Vieweghovy knihy radši, zrovna jsem si říkala, že si znovu přečtu jeho loňské Povídky o lásce, to bylo jiný kafe! :)
Ta zimu tomu čtení bude vyložené přát, někdo se bude schovávat pod peřinu s knihou, jiný se svými sny a ten další s někým, kdo ho třeba zahřeje... hmmm... :)))

[6]: Gábi, díky! Hlavu mám odkrytou, aby kdyby náhodou už uzráli ti andělé a začali padat z nebe, tak abych je z okna alespoň viděla! :D :D :D

[7]: Vendy, já nemám seznam, já mám knihy v nočním stolku... :D Občas si v knihkupectví prostě nemůžu pomoct... ;)
A co se těch lásek týká, je to těžké. I taková pozvolná láska může být hluboká a jistě i naplňující, ale i té by neměla chybět alespoň špetka adrenalinu a jiskrnosti. Moc zkušeností - krom jedné - s tím nemám, ale bohužel časem ze vztahu právě tohle vyprchává a mně osobně to strašně moc chybí... a z toho všeho pak plynou všechny ty touhy po něčem trošku jiném, voňavějším, kouzelnějším a tak... :)

10 Vendy Vendy | Web | 15. října 2010 v 20:09 | Reagovat

Já mám knížky vedle postele na zemi :-). Jenže trpím archivační mánií a zapisuju si všechno, co bych chtěla vidět nebo přečíst (aspoň filmy a knížky). Hodně si půjčuju třeba z knihovny, ale ani tam nenajdu většinu knížke, které bych si chtěla přečíst. Takže mi nezbývá než si knížky koupit... jenže momentálně jsem tak trochu švorc a knížky kupuju tak jednou za 2-3 měsíce (dřív jsem kupovala 2-3 knížky jednou měsíčně). Takže teď si jen připisuju zajímavé tipy, které si chci opatřit buď půjčkou nebo koupí... a proto jsem psala, že seznam roste a roste :-)
Ohledně lásek nemůžu moc vykřikovat, protože zkušenosti mám spíš špatné, přitahovala jsem prevíty. (Asi ve mně bylo něco špatně). Teď to moc neřeším...jen se na pár věcí dívám už jinak.
Ale fakt je, že aspoň základní přitažlivost by měla ve vztahu fungovat. Takové to nedefinovatelné cosi, co odlišuje partnera od tisíců ostatních chlapců a chlapů.

11 Lenka Lenka | Web | 16. října 2010 v 17:21 | Reagovat

Vendy, knížky opravdu nejsou levnou záležitostí. Také se občas musím krotit a nebo zajít do antikvariátu... tam se dají najít navíc i hotové poklady! Ale pro knižní novinky nezbývá než zajít do normální knihy.
S knihovnami mám podobnou zkušenost jako Ty. Neseženeš tam ten titul, který hledáš... a co hůř, občas neseženeš žádný titul, který by tě zaujal... :/
A o láskách tu máme článen nový, protože jak jsem říkala ta úvaha z knihy mě fakt oslovila... ;)

12 corly corly | 18. října 2010 v 21:20 | Reagovat

A mě zase hrozně zaujal ten název!!!!.-)))
Lení,to si budeme jendou taky říkat,uvidíš...:-)

13 Lenka Lenka | 19. října 2010 v 9:30 | Reagovat

Já snad ani zatím nechci! Dávám tomu ještě hodně času... ;)

14 corly corly | 20. října 2010 v 22:15 | Reagovat

Však jsem řekla-jednou.....
:-)

15 Lenka Lenka | Web | 21. října 2010 v 19:19 | Reagovat

OK :)

16 Werri Werri | Web | 22. října 2010 v 18:52 | Reagovat

Tak musím říci, že mě zaujal název už když jsem viděla knížku v minulém článečku. Já jsem trošku závislá na knihách Simony Monyové, ale neznamená to, že si nekoupím i jinou :-).

17 Lenka Lenka | Web | 23. října 2010 v 20:27 | Reagovat

Věrko, to my čtenáři tak máme, že máme svého oblíbeného autora... ;)
Knížky Simony Monyové často v knihkupectvích vídám, plné regály jich tam mají, tak do nich zkusím také nahlédnout! :)
Všeobecně mám raději tu naši, případně slovenskou literaturu, než tu zahraniční...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama