Na aktuální téma: O nalomené důvěře

31. srpna 2010 v 17:37 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Slečna Lenka je smutná. Zklamaná. Zase přišla o kousek své naivity... Ale ještě mi ji určitě hodně zbylo... ;) :D

Přemýšlím, jak to řešit. Přemýšlím, zda šlo jen o maličkost a nebo o složitou konstrukci smyšlenek, které mi byly dlouhodobě předkládány... kterými však ona osoba nemohla nic hlubšího sledovat. Maximálně prohloubení mých sympatií, které však dávno měla. Ale takhle? Nevím. Fakt nevím, co mám udělat. A tak si to napíšu sem do blogu, třeba mi s tím poradíte a třeba si to ten, koho se to týká, přečte a třeba se to všechno nějak vysvětlí...


Důvěra je však věc velice křehká. To, že ji mám já při své naivitě trochu jako vrozenou vadu a věřím třeba v nevinné mužské (rozumějte andělské) obličeje nebo v upřímnou lásku tunisanovu (haha :D ), to však neznamená, že má důvěra je neoblomná. Vlastně jsem chronicky nedůvěřivá a stačí mi k tomu maličkost. Třeba úplně blbost, která způsobí to, že není cesty zpět.

Ať už to byl zmiňovaný anděl či Tunisan - mé dva velké sny doby nedávno minulé - tak to byly vždy jen maličkosti, které vedly k postupnému prozření. Ač jsem zase moc chtěla věřit a nekonečně snít, už mi to dávno nešlo jako dřív... vlastně mi to nešlo už nikdy, krom pár slabých chvilek!

Takže fakt netuším, jak s polámanou důvěrou jít dál teď, v případě, který tu nechci rozmazávat.
Ano, psát to do blogu není řešení, ale tak trochu čekám Váš názor. Je to jen maličkost, která nesouhlasí. Blbá IP adresa, kterou lze z mailu zjistit dvěma třemi kliknutími a na kterou já jsem se koukla... prostě mi nesedělo líčení toho, kde se dotyčný nachází. Hmmm... pravděpodobně nenacházel...

Co dál z toho mailu není pravda? A z toho předtím? A z toho předtím? A ze všech těch řečí okolo?

Trochu mě to trápí... trochu hodně... a už pár dní... a zvlášť v neradostném období nálezů a ztrát - nejdřív se objevil a zase zmizel adept na anděla, pak se nepozorovaně vytratil sám pan anděl a, když už jsem se skoro seznámila s black angelem, kterého jsem teda zrovna v tu chvíli nepoznala, tak je také fuč - a to se všichni tvářili tak důvěryhodně! :D
A do toho ten/ta/to, který asi nacvičuje nějakou hru či co. Fakt mě to mrzí.

Chtěla bych to vysvětlit. Znát pravdu. Ale i kdyby mi byla předložena, věřila bych jí ještě?


Ale jinak mám navzdory tomu všemu takové docela spokojené období. Dokonce jsem se dala i na praní (rozumějte naplnění a zapnutí automatické pračky :) ), přestože není sobota. A ani zima mi nevadí. Báječně na to zabírá svařák... :)
Až pověsím prádlo, tak si pustím Prostřeno a k tomu ten svařáček... večerní pohodička... realistická; bez snů a iluzí...
 


Komentáře

1 Lucie Lucie | Web | 31. srpna 2010 v 17:53 | Reagovat

Leni, to přesně znám...taky jsem byla naivní. Ale musím říct, že čím je člověk naivnější, tím víc se spálí, ale tím víc si z toho pak odnese "zkušeností". Takže to zkus brát jako poučení pro příště, tzn. důvěřuj, ale okamžitě prověřuj:-) Tím tě nenabádám, aby se z tebe stala stíhačka, ale oni ti adepti na anděly a jiná nebeská stvoření většinou andělé nejsou a naopak v těch, ve kterých bys je nikdy nehledala, v těch je najdeš...Důvěra je hezká věc, ale musí se budovat. Napsala jsi to krásně a doufám, že tě brzy to zklamání přejde, ono je to všechno beztak jen otázka času...Zdravím Tě a přeji hezký večer:-)

2 Shariony Shariony | Web | 31. srpna 2010 v 18:49 | Reagovat

Taky to tak mám..jsem idealista naivní, který se zároveň naivní být bojí a stačí mi sebemenší nejasnost a už se to nemusí nikdy vrátit zpět..Pak jsem zas hrozně skeptická, ke všemu..
Tady je těžké radit, podle mě si to musíte mezi sebou vyříkat. Nic neskrývat, zvlášť když máš pochyby. Na tom důvěra nemůže stát. Zkus se zeptat a podle odpovědi se zachovej..Držím palce! ;-)

3 Vendy Vendy | Web | 31. srpna 2010 v 20:06 | Reagovat

O ideálech a pádech bych mohla psát romány. Nebo spíš novelu. Jako odstrašující příklad naivky, která věřila, uvěřila a dopadla na držku, jak se říká. Následovala doba, kdy jsem nevěřila naprosto nikomu a zjistila jsem, že padám dolů úplně stejně. Nic se totiž nemá přehánět, ani důvěra, ani nedůvěr. Jenže najít tu správnou hranici mezi tím a správnou rovnováhu je hrozně těžké.
(Vida, o tom bych taky mohla napsat článek.)
Ale zpátky - myslím, že jsi vzala řešení za dobrý konec - když je srdcebol, nejlepší je chytnout prachovku a začít utírat prach. V tvém případě narvat prádlo do pračky, dát tam nějaký prací gel a voňavou aviváž, nastartovat program a udělat si dobrou večeři. Nebo svařák...

4 lanula83 lanula83 | Web | 31. srpna 2010 v 20:17 | Reagovat

Ou, důvěra se těžko získává zpět, ale snad se najde nějaké rozumné vysvětlení. Pokud dotyčný/á bude tvoji důvěru chtít získá ji, když ne, najdeš ji v někom jiném ;-)...ale tak jednoduché to není, vím.

5 Jana Jana | Web | 1. září 2010 v 21:14 | Reagovat

Lení, tak nejdřív ti chci napsat, jak jsi mě rozesmála s tím gynekologem :-D To je jako fakt, nebo to byl vtip? :-D

no ale teď k tvému článku....no já vím, chtěly by jsme všechny ženský, bez ohledu na to, kolik nám je let slyšet ujištění, že můžeme věřit svým snům. Chceme svého Anděla! A nechceme si ho nechat vzít za žádnou cenu. Ať už to vypadá jak chce. Vždy´t my bez té víry v dobrého hodného milujícího mužskýho nedokážeme žít. A je jedno, jestli ho máme, nebo ne. Nikdy si úplně nenecháme vzít tu představu, kterou jsme si vytvořily. Co by nám potom zbylo? Víme, že je to jen představa, ale doufáme, že se jednou ten náš vysněnej objeví. Třeba i v trochu odlišném hávu. Ale je tu s náma v našich představách a tak to asi i bohužel zůstane. Co s tím naděláme? Nic :-))

6 corly corly | 2. září 2010 v 19:25 | Reagovat

Ahoj Leni,moc mě mrzí,že se ti to stalo....-(
Já jsem dřív v takových případech dělala to,že nebyla cesta zpět...možná to bylo někdy unáhlené,možná to bylo někdy dobře...
Dneska už vím,že nikdy nejsou věci tak,jak se zdají na první pohled...
A podle toho se snažím zařizovat...,pokud mě ten,ta,to za to stojí...Stejně je to všechno nakonec na nás,i kdyby nám radilo sto rádců...
Tak ti přeju,aby ses rozhodla podle sebe nejlíp a aby se ti tohle už pokud možno nikdy nestalo...

7 Lenka Lenka | Web | 11. září 2010 v 19:27 | Reagovat

Holky, moc děkuju za všechny komentáře!
Osobně doufám, že se už snad tato situace vyřešila a vysvětlila... fakt mi na tom moc záleželo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama