Hoši děkujem!

24. května 2010 v 19:13 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
hoši děkujem
Ne proto, že moje zastaralá televize neumí přijímat digitální signál, takže včera večer se na její obrazovce nemohl mihnout jediný hokejista, jsem jediného hokejistu neviděla, ale ani nikdy v minulosti, kdy se většina národa stala hokejovými fanoušky, jsem tomuto šílenství nepropadla. A přiznám se, že nějak nechápu, jakým způsobem se někdo, kdo ani nezná pravidla hry, ze dne na den stává fanouškem...

Ostatně ani jsem ten hokej sledovat nemusela a věděla jsem, že vývoj je víc než dobrý. Když pominu informační zdroj v podobě Twitteru, tak o stavu zápasu mě informovaly vítězné výkřiky, které se ozývaly celým našim domem. Sousedka pode mnou, která běžně řve jen na exmanžela, se kterým žije, křičela byť hokejově, zato tentokrát vcelku poslouchatelně...


Na rozdíl od těchto fanynek něžného pohlaví to mužské fanouškovství zdá se mi pochopitelnější, přece jen mužům je ten sport bližší. A pak také je pro ně dobrou záminkou k jejich oblíbenému shlukování a hlavně na líh bohatých pitkách. Zapíjelo by se včera cokoliv, jak prohra, tak výhra. A ze stejného důvodu pokračovalo by to i to dnes, mimojiné jako stimulant k údržbě zeleně.

Ale abych nebyla za úplnou ignorantku: Hoši děkuju, že nám tu tak hezky sekáte trávu! ;)
 


Komentáře

1 Já | Web | 24. května 2010 v 19:39 | Reagovat

Tak nejsem jediná, kdo to neviděl...

2 Bee Bee | Web | 24. května 2010 v 19:40 | Reagovat

Já vždy hodovala fotbalu, jenže poslední dobou se mi zalíbil hokej a od doby co znám téměř všechna pravidla, je to velké kochání se na něj dívat...

3 Awali Awali | Web | 24. května 2010 v 20:07 | Reagovat

aspon ze mate tu travu posekanu :D

4 Ducii Ducii | Web | 24. května 2010 v 20:32 | Reagovat

:-) časem se dají pravdila pochytit...;-) Každopádně u nás v baráku nikdo při finále neřval, zřejmě to všichni šli sledovat do hospod:-D

5 Jana Jana | Web | 24. května 2010 v 20:35 | Reagovat

Lení, tak já se většinou na hokej dívám, ale včera jsem nestihla a přišla až když bylo dobojováno. Ale stejně jako ty naším hochům v duchu děkuju:-)

6 corly corly | Web | 24. května 2010 v 21:00 | Reagovat

A já jim taky děkuju!:-)))))
Leni,měla jsi na toho maníka,co seká trávu taky tak povzbudivě zařvat!!!.-)))))))

7 Nessie Nessie | Web | 24. května 2010 v 21:08 | Reagovat

Já se to dozvěděla asi ve tři ráno, když jsme s dalšími Čechy, se kterými jsem se setkala, když přijeli do Lyonu hrát divadlo, seděla venku a popíjela vínko. Z ničeho nic se jedna holčina zvedla, začala hulákat a poskakovat, že jsme mistřííí :) Bylo to takové moc fajn. A to hokej ani fotbal nesleduju, ale udělalo mi to takový ten příjemný pocit, že se o nás ví.

8 Monika Monika | Web | 24. května 2010 v 21:14 | Reagovat

Taky jsem to nijak vsechno nesledovala, asi nemám ten správnej fanouškovskem gen. Až teda včera tu poslední třetinu, a i tak můžu říct nezaujalo mě to, jó jako hráli dobře, to se jim musí nechat, a ten křik co vyluzovali všude možně v naší, jinak klidné ulici a taky zvuky z telky mě krásně uspaly, takže jsem to vlastně sledovala na půl oka :-) Ani jse si nakonec nezařvala "je to tam!"

9 Jana Jana | Web | 24. května 2010 v 21:16 | Reagovat

Já zápas sledovala jen jako kulisu k PC ale měla jsem z vítězství radost. Líbí se mi, že alespoň jednou za čas vyvolává takováto výhra v lidech pocit sounáležitosti a jakési národní hrdosti. Ono těch příležitostí jinak moc není...

10 Lenka Lenka | 25. května 2010 v 12:35 | Reagovat

Díky za komentáře, holčičky! :)
S tou národní hrdostí souhlasím. To, že se o nás zase jednou ví ve světe je milé i pro mě - přesně, jak říká Nessie - ale neprožívám to natolik, že bych ten celý dlouhý proces, než se tak stalo, musela sledovat v přímém přenosu... :)

11 Nikolas Nikolas | E-mail | Web | 25. května 2010 v 13:00 | Reagovat

Nesouhlasím s tvrzením, že se někdo, kdo nezná pravidla, může stát fanouškem. Já hokej obvykle taky nesleduju, ale zrovna tento zápas jsem prožívala, jako bych tam byla. A sport mi jinak je docela blízký (jenom ne zrovna hokej), takže si nemyslím, že je rozdíl mezi mužským a ženským fanouškem (pokud tu nemluvíme o těch slečnách, které přijdou na zápas v sukýnce a chtějí někoho klofnout).

12 Helča Helča | Web | 27. května 2010 v 14:58 | Reagovat

Já si pamatuji na tu první zlatou před x-lety. Jsem fanoušek, přála jsem jim to, ale děsně mě rozčilovala auta a to houkání a řvaní, zvlášť, když jsem se učila na zkoušku. Teď jsem to tolik neprožívala. Když jsme hráli semifinále, tak si manžel vyjel na kole a říkal, že hned věděl, že jsme dali gól, páč to bylo slyšet ze všech místních, byť malých , hospůdek.
Hezký den!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama