Jako podle fakt dobrého scénáře...

12. března 2010 v 20:19 | Lenka |  od anděla až po zet
Zmiňovala jsem se o filmu Má mě rád, nemá mě rád; v pondělí jsem ho shlédla poprvé, včera podruhé - ještě nikdy se mi nestalo, že bych měla potřebu tentýž film shlédnout během pár dní dvakrát, ale tenhle jsem prostě musela vidět znovu. Viděla jsem se v něm. A vyděsila mě podobnost neutěšeného stavu zeleně u mě doma s tím u filmové hrdinky, ty pohledy na jejího vysněného a její touhy a představy... prostě všechno a hlavně to, jak to vnímal ten muž. Asi jsem také erotomanka... :)


Před půl rokem se tady na blogu pod článkem objevil komentář, že jsem psychopatka, respektive že můj blog náhodné návštěvnici připomněl filmy o psychopatkách. Trochu se mě to dotklo, protože jsem žádné bláznovství ve své byť bláznivé, ale ryzí zamilovanosti do omamně snového anděla nepozorovala, ale dnes už bych nad tím přemýšlela jinak, respektive vzhledem k těm všem okolnostem nad tím přemýšlím jinak.

Říkám si, jak bláhové byly všechny ty mé sny, kterým jsem věřila a pro které jsem snad i žila, ale hned si zase oponuji, že nebyly tak bláhové, jak jsem si tehdy myslela. Malá, zcela nepatrná šance být na místě slečny melírové přece byla, rodina pro něj není až tak svatá, jak se zdálo. To mě na něm zklamalo možná úplně nejvíc.

Taky si říkám, jak hloupě jsem se mu podbízela i jen tím vytvářením "náhod", díky kterým jsme se velmi často potkávali. Jak hloupě muselo vyznít, když jsem se ho tehdy u skladu s oleji ptala, jestli bych pro něj nemohla něco udělat, cokoliv! A jako hlupačka jsem za ním pobíhala i v době, kdy jsem měla povědomí o existenci té mladé dívky v jeho životě, ale když já to nechtěla vidět... nechtěla jsem si to připustit...

... stejně jako jsem si nepřipouštěla, že něco není v pořádku se mnou, a přirovnání k psychopatce mi přišlo směšné. Teď už se mi to směšné nezdá, ale bez trojrozměrného snu si svůj život stejně neumím představit. Strádám. Prodělaná viróza je následkem psychózy. Nebo zlomeného srdce.

Pilulky! Chci na to víc pilulek!
 


Komentáře

1 Radka Radka | Web | 12. března 2010 v 20:27 | Reagovat

Hele tohle přirovnání mi nepřijde až zas tak moc fér. Prostě máš jen své sny, které jsou osobité a to je asi tak vše. A to, jestli byly sny bláhové, nebo ne, to neposoudím. Lituješ toho?:-) Myslím, že ne... Přece jen, všechno to těšení a radost z letmých úsměvů, byť to nebylo víc, za to muselo stát, no ne?

2 Lele Lele | Web | 12. března 2010 v 20:35 | Reagovat

bez snů by to nebyl život :-)

3 corly corly | 12. března 2010 v 21:17 | Reagovat

Jak řekla Radka,muselo to za to stát,Leni!!!!A stálo!!!!Ať to dopadlo jak to dopadlo...není čeho litovat...stejně to bylo krásný...jen si vzpomeň a vykouzli ty krásné pocity,co byly...:-)
A já si nemyslím,že bys byla psychopatka,ani,že bys byla hlupačka!!!!To fakt NE!A co ty víš...třeba se MU to líbilo...:-)
Naše trojrozměrné sny jsou něco,co si prosím nenechme vzít!:-)
A pilulky už stačíííí!!!!!!!

4 Tereza Tereza | Web | 12. března 2010 v 22:54 | Reagovat

Snít se musí, a to bez ohledu na následky! Bez snů by byl život příliš nudný a šedý. Nejspíš jsem taky psychopatka a zaháním to jedněmi z nejlepších pilulek na světě - lentilkami - ty totiž zaručeně zabírají ;)

5 alfalfa alfalfa | Web | 13. března 2010 v 8:32 | Reagovat

To si vždy až po čase uvedomíme aké hlúposti sme dokázali pre nejakého muža urobiť. Som síce ešte mladá a určite som nejakú veľkú lásku nezažila, ale spomínam si aké hlúposti sme s kamarátkou robili, aby si nás dvaja chalani všimli. Z toho by sme mohli napísať román. Teraz sa na om s radosťou smejeme a spomíname na to kaé sme boli. Aj ty sa nad tým trochu povznes a určite si nemysli, že si kvôli tomu psychopat alebo čo.

6 Lenka Lenka | Web | 13. března 2010 v 17:51 | Reagovat

Radečko a Corlinko, díky! Svým způsobem máte pravdu, stálo to za to! A pravděpodobně to vůbec není důvod toho, proč se cítím tak mizerně a proč mám tak rozbolavělou duši... i když možná to, že se mi ničeho podobného nedostává, může působit absťák...
Corly, sny si rozhodně vzít nenecháme! A  o jeho prostorovost budeme bojovat! Respektive Ty jsi doufám bojovala už včera a já začnu jen na to nasbírám nějaké síly... a vím, že z pilulek to nebude!!!! :)

Terko, hlavně pozor na nežádoucí účinky! :) Ale jinak máš také pravdu...

alfalfa: ale že s námi ty chlapi dokážou cvičit, co? ;)

7 renuška renuška | Web | 13. března 2010 v 17:54 | Reagovat

Leni, máš-li být psychopatkou, tak se k Tobě připojuju a můžeme se spolu vodit za ruce a nést ještě transparent, aby lidi věděli. Poslední dobou mám dojem, že na mé božské (Anděly i Sny) působím jako jakýsi odpůrný prvek, říkám tomu, že oni trpí Jaroušovým syndromem,neboť kdykoliv se k nim přiblížím na max jeden metr a blíž, oni o krok ustoupí dozadu z obavy z fyzického kontaktu. Což mě možná na první chvíli rozesměje, ale vzápětí nesmírně mrzí, protože ... copak chci tolik? Copak my dvě chceme tolik?
Můj Sen miluje Tic-Tac - taky dobrý pilule, občas se chodívá i podělit, miláček. A na rozdíl od doporučovaných Lentilek (nic proti) se po TT netloustne - copak to je - 2 kalorie?

8 Werri Werri | Web | 13. března 2010 v 22:19 | Reagovat

Všichni sníme a k něčemu se upínáme. To bychom byli psychopati všicí. :-)

9 alfalfa alfalfa | Web | 14. března 2010 v 11:10 | Reagovat

Áno, to dokážu. Teraz sa jednému ani do oči nemôžem pozrieť akú hanbu som si pred ním urobila :):)

10 Nessie Nessie | Web | 14. března 2010 v 18:05 | Reagovat

C'est la vie...když to prožíváme, tak to cítíme na sto procent, když nad tím pak už zastudena přemýšlíme, připadáme si jak největší paka...

11 Lenka Lenka | Web | 14. března 2010 v 20:30 | Reagovat

Reni, já osobně myslím, že někdy chci až moc! Jedna věc je sen mít a druhá chtít ho prožít. Ta touha po prožití je svým způsobem sobecká a bezohledná a donutila mě nekoukat nalevo ani napravo. Můj pan anděl mi jednou říkal (v úplně jiných souvislostech, než na které to teď chci napasovat), že je nutné nejdříve vyřešit minulost, aby mohla nastat nějaká budoucnost. Jak moudré!

Nessie, jak se to říká? Po bitvě je každý generál. Tak asi tak. Ale stejně by nás to nemělo odradit od toho jít do věcí příštích se stejným nasazením a odhodláním... ;)

12 Nessie Nessie | 14. března 2010 v 21:47 | Reagovat

[11]: ...abychom si pak mohly připadat jako ještě větší paka :)

13 Radka Radka | Web | 16. března 2010 v 17:55 | Reagovat

Hele, tak jestli znáš důvod, proč jsi rozmrzlená a nešťastná, tak jsi svým způsobem šťastná. To mě občas prostě popadne tak blbá nálada, že ani vlastně nevím PROČ. A když nad tím přemýšlím, tak je to ještě horší.
Jinak ti to tu chci moc pochválit, ty malůvky na boku jsou tak snové!!!

14 Lenka Lenka | Web | 16. března 2010 v 19:21 | Reagovat

Ráďo, důvod neznám... já už dokonce ani nevím, jestli je mi špatně fyzicky nebo psychicky... tak co mám potom vůbec říkat své lékařce, když prostě nevím? :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama