z mého andělského deníčku (část sedmá)

31. srpna 2009 v 21:10 | sl. Lenka |  od anděla až po zet
aneb Nejen o mně a panu andělovi, ale i o mém M. a rivalce Anně

6. srpna 2008

Vyšla jsem ze dveří budovy a nalevo ode mě on... pozdravil mě, odpověděla jsem mu a běžela jsem dál... Nic mimořádného, žádná známka toho, že by se mnou měl nějaký problém po tom, co slyšel (nebo neslyšel)...


Později jsem šla za Annou, fakt jsem šla za ní... kdybych věděla, že tam bude, tak tam nejdu... ale když jsem se blížila a viděla jsem mokré koleje od myčky k pumpě a zadoufala jsem, že jsou od jeho Crosswaye, tak jsem se i těšila :)

No, a pak jsem viděla i zadek Crosswaye se známou SPZ... a Josefa u stojanu... zaregistroval mě, já jeho... usmáli jsme se na sebe, nevím, kdo z nás se usmíval první, teoreticky to mohl být i on... a kdo uhnul první pohledem také nevím... já si z toho nikdy moc nepamatuju a jsou to přitom tak emotivní zážitky.

8. srpna 2008

Šli jsme s M. po dvoře a přidal se k nám kolega z U.... s M. něco řešili, tak jsme stáli ještě chvíli přede dveřmi budovy, když tu z ní vyšel Josef... říkal "dobrý den", já mu odpověděla, M. mu odpověděl... a s kolegou z U. si řekli "ahoj"! Nic víc... chladný výraz v obličeji... pomalu odcházel a já se za ním dívala, jeho zase zajímalo, co se kde děje okolo...

Jeho chladný výraz v obličeji je předmětem mnoha úvah!!! Zvlášť, když později se na mě nejednou usmíval tak, jak to umí jen on. On ten chlap je chytrý, asi mu nějaké věci po té události před dovolenou došly... tak třeba - moje úvaha - před M. nasadil chladný výraz, přestože později se na mě už jen usmíval, protože se na mě přece nemůže usmívat před mým přítelem, ne? :) No a M. viděl ještě víc než jen chladný výraz, ten v Josefově pohledu vidí dokonce strach... jo, strach z M.... aby se na něj jako M. nenaštval nebo něco, když jsem se mu do něj zakoukala... Hustý!!!

11. srpna 2008

M. stále rozvíjí tu myšlenku, že se ho Josef bojí... a když jsem se ptala proč, tak jsem se dozvěděla, že se bojí, protože "něco dělá"... to jako, že si Josef nemyslí, že by to bylo úplně nevinné... a to znamená, že má nějaké myšlenky... a to jako možná na mě! :)

Je to sice bláznivá teze, ale mně se tomu tak moc chce věřit!!! Že bych se Josefovi líbila a že by na mě myslel... to by byla paráda!!!

Jenže, můžu se jen domnívat :( jak je to skutečně se asi nikdy nedozvím, protože a) nemůžeme překovat bariéru, b) José je typ věrného manžela...

15. srpna 2008

Zavřela jsem za sebou dveře a otočila se do těch dalších, ve kterých se náhle ocitl On! :) Asi jsme se pozdravili... nevím, totálně v takových chvílích ztrácím rozum... on se trochu zarazil, možná byl trochu překvapený... díval se na mě... neusmíval se (měl trápení :( ). Nevím, jak dlouho bysme tam stáli mezi dveřmi, kdyby neřekl co chce... říkal něco v tom smyslu, že jde na osobní a jestli je to tady... tak jsem mu ukázala směr a už jsme se nějak mezi těmi dveřmi minuli... fakt nevím, byla jsem úplně mimo...

Pak jsem ho viděla u kantýny, jak hovořil s kantýnskou a ještě jednu kolegyni jsem tam slyšela... zaslechla jsem něco o ztracených dokladech a peněžence snad... nevím přesně... A po obědě jsem si řekla, že by nebylo od věci dojít na pumpu. Tam jsem u kolegyň zahlédla na papírku napsané jeho jméno, takže jsem začala tušit, že má asi nějaký problém...

Skutečně za chvíli přišel, že by potřeboval půjčit nějakou kartu... jak on se tím okénkem na Annu usmíval! :( Zaslechla jsem cosi o tom, že mu vykradli autobus a že mu zatím neudělali kartu na tankování... Anna asi věděla, že se nějaká tankovací karta řeší, ale nevěděla, že tohohle člověka... ona nevěděla, že je to L.! S údivem vyšla ze dveří, podívat se na něj osobně se slovy "Tak to jste vy!"

Mezitím přišel i M., protože jeli s Annou do banky... Všichni jsme naráz vyšli ven a já, když jsem odcházela, dívala jsem se ještě na Pepinka... on se díval na mě... jen krátký pohled, ale i ten mi nakonec udělal radost, když už nebyl žádný krásný úsměv... joooo, vždyť tam vlastně byl M. a to On se na mě usmívat nemůže! :)

27. srpna 2008

... šel po dvoře, tak jsem chtěla jít, že se potkáme někde dole na chodbě, protože on vypadal, že půjde do kantýny... najednou vypadal jako, že vůbec ne a že půjde dílnou asi na zadní dvůr... a najednou šel zase do kantýny... zmatený seveřan :D No, tak jsem teda šla... říkala jsem M. ještě "papá", otočila jsem se a najednou jsem ho spatřila na schodech... jak nečekané! :)

Čekala jsem nahoře, než vyjde, abysme se tam na sebe nemuseli lepit (i když to by bylo žádoucí, ne? :) ) a on, jak mě viděl, tak začal ty schody vybíhat :D Tak jsem mu říkala: "Nepospíchejte...", mezitím on mě pozdravil, tak jsem dodala ještě: "... dobrý den." A to bylo všechno... z jeho strany jsem tam možná viděla něco jako snahu o úsměv, ale moc mu to nešlo :( možná ho něco trápí...

5. září 2008

Nějak jsem to zase nezvládla... on na mě mluvil a já mu nebyla schopná mu na to cokoliv říct :/

Potkala jsem ho, když šel z oběda... šla jsem dole chodbičkou a slyšela jsem ho nahoře mluvit... než jsem vyšla schody nahoru, on už skoro šel dolů... vůbec nevím, co tam předtím z kantýnskou řešili, ale slyšela jsem hlasy, tak jsem si zase říkala, že vůbec není takový nemluva, jak si myslím, když s kantýnskou mluví... možná si myslel, že jsem poslouchala, co se děje... protože, když jsem se teda potkali, pozdravili a usmáli... jo a taky koukali jeden na druhého... tak on říká: "Já jsem málem utekl bez placení." :D No, myšlenka dne... co jsem mu na to tak mohla říct?

8. září 2008

Dnes jsem byla zase zklamaná...

Čekala jsem na něj... celá nedočkavá i břicho mě z toho bolelo, když bylo nějakých tři čtvrtě na deset... jak zbytečně! Nedočkavě jsem asi šest minut po desáté vyběhla s baráku... jako, že už by mohl přijet... hmmm... zase měl zpoždění... ale přijela Andula, tak jsem si řekla, že se na tom dvoře možná zdržím s ní... mezitím on přijel a Anna na mě cosi pokřikovala... tak jsme se sešli vzadu za jeho Crosswayem...

Nevím, kdo na toho Josefa čekal víc, jestli já nebo ona... bylo jasné, že půjde s kufrem... kolem nás! A fakt za chvíli vyšel zpoza vozu, v jedné ruce kufr, v druhé strojek... pozdravil... a oči měl jen pro Annu - nebo si mi to tak zdálo - a Anna se mnou najednou přestala hovořit a věnovala se jen jemu... vím jen, že se jí ptal, jestli bude mít zase nějaké drobné a ona mu odpovídala, že neví, jestli to už budou mít zabalené... zmizela jsem, oni dva si ani možná nevšimli, že už tam nejsem :(


Ano, i takhle může přemýšlet slečna, které tehdy bylo 27 let! A nestydí se za to! :)

 


Komentáře

1 mstajer mstajer | E-mail | Web | 31. srpna 2009 v 23:55 | Reagovat

Tomu asi nerozumím. Ale z toho si nic nedělej. Spoustě věcí v tomhle stletí nerozumím.
Posílám pozdravy!

2 sl. Lenka sl. Lenka | 1. září 2009 v 6:49 | Reagovat

A já myslela (dle blogového románu na iDnes), že muži dokonale rozumí a chápou ženskou psychologii... :D :D :D

3 Eva* Eva* | Web | 1. září 2009 v 12:22 | Reagovat

Leni, já se taky přikláním k M. To stejné mě  už dávno napadlo, že by na tom něco bylo?

4 sl. Lenka sl. Lenka | 1. září 2009 v 12:56 | Reagovat

Evi, myslíš tu myšlenku, že můj pan anděl mohl by mít nějakou myšlenku? :)))
Sice můj názor nemůže být ani trochu objektivní, ale musím se přiznat, že mě už napadlo takových myšlenek! Respektive nejednou jsem měla pocit, že mezi mnou a andělem to tak nějak jiskřilo... takový flirt beze slov...
Ale bohužel zůstává pouze u toho a to budiž panu andělovi pouze k dobru!!!

5 Radka Radka | Web | 1. září 2009 v 20:27 | Reagovat

Beztak, ten tvůj M. snad ani není chlap, že nežárlí. Já bych tě asi sežrala, kdybys takhle koukala na jiného předemnou:-D

6 Ľudka Ľudka | Web | 2. září 2009 v 9:23 | Reagovat

Tak som sa začítala a zamyslela, až som zabudla čo som chcela napísať.
Chápem to správne, že máš priateľa ale páči sa ti aj niekto iný?

7 dajusska dajusska | Web | 2. září 2009 v 17:05 | Reagovat

přeji krásný zbytek večera, jak se daří?

8 Eva* Eva* | Web | 2. září 2009 v 19:27 | Reagovat

[4]: Jo, přesně to jsem měla na mysli a pak se možná pan Anděl trošku zalekl...
Ne tebe, ale M.

9 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 2. září 2009 v 20:14 | Reagovat

Ráďo, mně se to tady nechce dopodrobna vysvětlovat, ale asi k té toleranci má své důvody...

Ľudko, ano tak nějak to je... vždyť se to stalo pomalu ústředním motivem tohoto blogu - můj trojúhelník "pan anděl - M. - já" :)))) Ano, už víc než rok a půl se mi líbí můj kolega... a občas jsem měla pocit, že je to oboustrané, leč jsme oba zadaní a navíc velmi nesmělí...

Kéž by tomu tak bylo, Evi!!! Kéž by to nebyl jen sen... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama