Přijela pouť!

11. června 2009 v 14:57 | sl. Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Přijela k nám do města pouť. Už od začátku týdne bylo město plné zatím nefunkčních atrakcí, ale už se tam všechny ty kolotoče pomalu roztáčí...


Jestli tam půjdu, tak jen se kouknout a dát si něco dobrého. Nenechám si nikdy ujít cukrovou vatu (nejlépe žlutou - rádoby vanilkovou); vždycky, když ucítím tu její karamelovo-cukrovou vůni, neodolám, ale už po několika kouscích té nadýchané a přitom křupavé sladkosti budu mít dost.


Možná ani nepůjdu. Měla bych od toho příliš mnoho očekávání.

Chtěla bych dostat perníkové srdce z lásky. Z lásky.
Chtěla bych pouťovou růži ze střelnice. Z lásky.
Chtěla bych na létající labutě. Z lásky.
A s láskou...

Z výšky shlíželi bychom na ten mumraj pod námi, na všechny lidičky, kteří šli by také na pouť, ať už v očekávání lásky jako já nebo se jen opít do nějakého pivního stanu.


Každý máme jinou představu o této každý rok se opakující akci. Já zase jen tuto snovou a nereálnou. Nesplnitelnou... žádné bláznivé atrakce, žádné pivní stany, žádné tlačení se mezi stánky. Zkrátka mám pouťovou a přitom vůbec ne klasickou pouťovou představu...

Proto asi raději ani nepůjdu.



Navíc já mám svou soukromou pouť... ;)
 


Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 11. června 2009 v 15:49 | Reagovat

Mám smůlu, nechodím na pouť v očekávání lásky ani na pivo, ale vysypat peněženku dětem pro radost. Ale i tak jdu ráda. Tak jdi taky.
Mimochodem, byli jsme v cirkuse. Už se neprodává cukrová vata, ale AMERICKÁ vata! Jen abys byla in, jako jsem teď já...:-)

2 Nicky Nicky | E-mail | Web | 11. června 2009 v 16:24 | Reagovat

to já pouť mám ráda:D u nás jsou i hody a ty jsou lepší!:D a cukrová vata? tak tu miluju!!:D

3 miloSKo miloSKo | 11. června 2009 v 17:30 | Reagovat

U nás býva každý rok jarmok (slovenské okienko :-)), vždy posledný srpnový víkend. Za svoj život som vynechal len jeden, keď som bol po skončení gymplu na chmeľovej brigáde. V poslednom čase pre mňa jarmok znamená stretnutie so známymi. Ono je to v našom peknom, ale skoro vymretom malomeste veľká udalosť a počas tých troch dní sa zdvojnásobí počet obyvateľov :-)
Keďže väčšina mojich známych je rozlezená po svete, tak je len pár období, kedy prídu "domov", a okrem sviatkov je jarmok jedným z nich. Je pravda, že to potom nie je o snoch a cukrovej vate a perníkových srdciach :-)
Hm, ale minulý rok som si jeden sen splnil, tých 700 km z Prahy "domov" na jarmok som si dal na motorke.
Že ma ešte týždeň na to bolela prdel, to je už mimo sna :-)

4 renuška renuška | Web | 11. června 2009 v 17:52 | Reagovat

To psaní o soukromé pouti v odkaze, to je nádhera. A já vím, jak to myslíš. Taky bych chtěla růži ze střelnice i srdce darovaný z lásky od lásky. Asi jsme hodně naivní, ale proč ne? Proč se bránit něžnosti a romantice? Pohádky byly, jsou a budou a snad každá holka a žena by jednou jedinkrát chtěla být princeznou. Ne třeba obskakovanou, hýčkanou a rozmazlenou, ale tou, která se šťastně vdá a "budou spolu takhle žít až do smrti". Jdi na vatu! A jdi na labutě! Poletíš, zavři oči, sni, doufej, přej si! Leť!!!

5 Anuška Anuška | Web | 11. června 2009 v 18:16 | Reagovat

No...má představa o pouti je stejná. Taková ta stará pouť kde hrajou na harmoniku, na střelnici ženská při těle, všude voní perník,.... A být tam se svým chlapcem...
A ne nějaký opilci, kýčovité barbíny za 50 korun a tak...

6 Eva* Eva* | Web | 11. června 2009 v 18:30 | Reagovat

Jé a ta stejná pouť byla napodzim i u nás..tedy ty labutě a já je mám někde taky vyfocený. :-)
Myslím, že bys jít měla, aspoň na tu vatu a pro růži z krepovýho papíru...

7 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 11. června 2009 v 19:09 | Reagovat

Evi, možná jsou to zrovna ty labutě od vás z Bubu, tu fotku jsem si vypůjčila na netu... ;)

Anuško, doba bohužel pokročila! :(

Renuško, jen okrajově by tím mým pouťovým mužem měl být anděl. Spíš bych si téhle romantiky chtěla užít se svým přítelem, ale on na to není! Kdyby byl alespoň trochu romantikem a dával mi najevo své city, tak bych mu třeba pořád tak neutíkala do mých bláznivých snů... :)

MiloSKo, u nás se té pouti zase říká Jarmark ;) Od té doby, co jsem odrostla dětskému věku jsem ho snad až na jednu výjimku vynechávala vždycky... :D
Právě pro tu nesplnitelnost snů... ale třeba kdybych měla motorku... :)))))

Luci, dát dětem radost je už zase jiná kategorie. Kvůli dětem určitě stojí za to jít a užít si to...
Jen ta "americká vata" mě trochu děsí! :)

8 Radka Radka | Web | 11. června 2009 v 19:18 | Reagovat

U nás je taky pouť!!! A je tam centrifúga!!! Hurááá! V sobotu budu jezdiiit!:-) A teda cukrovou vatu nemám ráda... Od jistého léta, co jsem se skamarádila na koupáku s vaťákem a popkorňákem v jedné osobě, a on mi každý den nosil dvě vaty, tuny popkornu a ledovou tříšť tyhle pochoutky nemůžu ani vidět...

9 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 11. června 2009 v 19:22 | Reagovat

:D :D :D Ráďo, ten důvod k nelibosti k pouťovým pochutinám je docela veselý!!! :)))
Já zase nenávidím tyhle pouťové atrakce! I obyčejný řetízák je můj konec!!!

10 Radka Radka | Web | 11. června 2009 v 19:47 | Reagovat

:-D Leni, já je taky nenávidím. Protože se mi dělá hrozně špatně i na lítací kačeně:-D V  páté třídě jsem totiž spadla z houpačky a zlomila si škaredě zápěstí, museli mi ho natřikrát lámat znovu a rovnat a bylo to hrozné, a od té doby je mi blbě jen když jdu kolem. Ale po pár štamprlích slivovičky jsem pro každou špatnost:-D. A myslím že v sobotu jich nebude jen pár:-D

11 Jana Jana | Web | 11. června 2009 v 20:31 | Reagovat

Lení,já ti taky moc dobře rozumím,přesto tu lásku jsem kdysi raději prožívala jinde.Na pouť jsem se chodila a ještě dneska chodím vyřádit na atrakcích,jak malá holka.Vždycky při tom řvu strachy a říkám si,že jestli tu hrůzu přežiju,tak že na to už nikdy nevlezu,přesto příště mě to tam vtáhne znova.Být tebou,nechám lásku na chviličku počkat,jen na jeden den,a jdu si užít atrakce:-) Hezký večer:-)
Jo,a já vatu nemusím,je na mě moc sladká,ale vím,že všem chutná.

12 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 11. června 2009 v 21:30 | Reagovat

Ráďo, a u vás na Moravě máte slivovicové stany na poutích? :D

Jani, děkuju! Já jsem se zařekla už jako malá, že na nic takového nevlezu. A nevlezla. Vždycky mi z toho bylo ukrutně špatně!
Maximálně ty labutě bych možná dala, ale sama? Ten můj by nešel...

13 Radka Radka | Web | 11. června 2009 v 21:32 | Reagovat

U nás na valašsku nosí každý plucku slivovice s sebou jako záchranu:-D Né, sranda:-) Plánujeme s kamarádem akci, a my máme slivovici rádi. Ale vsadím se, že i kdybysme si nevzali vlastní, tak tam bude... Protože ono je to spojené s grilovacím festivalem:-)

14 Ľudka Ľudka | Web | 12. června 2009 v 9:14 | Reagovat

O ahoj, ja kolotoče radšej obdivujem iba z dialky - stačilo mi raz a bolo mi zle celý týždeň :-)
Hore to ružové - to je tá cukrová vata? Ja milujem cukrovú vatu - mňa, tak by som si dala :-)
pa pekný dník

15 corly corly | 12. června 2009 v 20:11 | Reagovat

Lení,kdybych nešla do práce,tak bych přijela a šla bych na labutě s tebou!!!!Cukrovou vatu taky miluju,hrozně moc...a chci taky perníkové srdce a růžovou růži a Štěstí za 10 korun a....já chci na pouť!!!!S někým kdo o tom nemá ani tušení.....-(

16 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 12. června 2009 v 20:14 | Reagovat

Corly, hlavně kvůli tomu nebuď smutná!!
Takových poutí ještě zažiješ, že už se Ti tam pak ani nebude chtít chodit... ;)
Když ještě mluvíš o tom perníkovém srdci, tak já jsem nedostala nikdy žádné... a to, co si vzpomínám, jsem tomu mému minimálně dvě dala... a z toho jedno sama upekla...

17 Vlasta Vlasta | Web | 13. června 2009 v 8:06 | Reagovat

Ahojky, u nás bude pouť sice až příští týden, ale plnou louku atrakcí už tu máme taky. Já taky nepůjdu, cukrovou vatu nesmím, protože chci do dovolené ještě dvě kila shodit a růže z pouti a srdce z lásky už tak nějak nedostávám, prý je to pro mladé... Tak co tam? Ale každopádně ti přeju krásný víkend :o)

18 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 13. června 2009 v 10:42 | Reagovat

Aha, tak možná, že už jsem na to všechno pouťové veselí stará... teď jsi mi to vysvětlila, Vlasti! :D

19 corly corly | 13. června 2009 v 20:41 | Reagovat

Né,neblbni Lení....ty jsi na to přece ještě dost mladá!A malá!:-))))Tak já už jsem jedno srdce z pouti dostala,heč!:-)Od jednoho našeho štamgasta,asi 80letého...-))Ale to se taky počítá!.-))))A děkuju moooooc za vatu!Byla hrozně moc dobrá...přesně tu růžovou mám nejradši!A teď už mě došlo,kde dneska celý den jsi!!!!:-)

20 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 13. června 2009 v 22:41 | Reagovat

Corly, asi už jsem tomu fakt odrostla! Nebo jsem nepřirostla k modernímu pojetí poutě - dnes se mě soused ptal, proč tam ještě nejsem... na otázku "proč?", odpověděl mi, že chlastat přece! :(
Jinak, co se starších pánů týká - těch opravdu starších v dědečkovském věku - tak jsem si hned vzpomněla na jednoho kolegu, který už je v důchodu. A onehdá mě jen tak políbil (možná ne úplně jenom tak, ale přály tomu okolnosti, ale nevzpomínám si přesně). A i tenhle, nebo spíš právě takový polibek udělá radost! Od kohokoliv jiného bylo by to slizké, ale od hodného dědečka je to velmi milé gesto. A stejně tak s tím perníkovým srdcem!!!! ;)

21 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 13. června 2009 v 22:41 | Reagovat

Jo, a jinak na té pouti jsem fakt nebyla... možná zítra... nevím...

22 Werri Werri | Web | 14. června 2009 v 7:39 | Reagovat

Krásně jsi to napsala. Já už ani nevím, kdy jsem byla na pouti. No vlastně když byly holky malé a to už je nějaký ten rok.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama