Anděl či ďábel, jeho bytost a já

26. června 2009 v 16:34 | sl. Lenka |  od anděla až po zet
Není to tak dávno, co plánované drama o několika dějstvích, stalo se jednoaktoaktovkou - nepopírám však že v tu chvíli velmi důležitou. Dnes to dopadlo podobně; z obrazu, který jsem si malovala, vznikla nakonec jen šmouha...


Ráno jsem ještě zvažovala, jestli nezůstat v posteli a nechat mé hloupé plány na jindy. Jen kvůli němu šla jsem nakonec do práce, přestože jsem si mohla užívat dovolené...

A v jednu chvíli jsem toho rozhodně nelitovala. Mé dopolední setkání s ním, které mi na pár hodin vrátilo úsměv na tvář a kdy jsem zase po dlouhé době měla pocit, že ten chlap je opravdu anděl, stálo opravdu za to, byť to trvalo možná jen pár zlomků sekundy. Od té chvíle jsem pracovala s úsměvem pro mé okolí asi velmi těžko pochopitelným a těšila jsem se na něj...

Asi úplně zbytečně.
Pomyslná stupnice našich setkání v rolích řidič a cestující má setrvale klesavou tendenci. Tenkrát poprvé jsme si docela hezky povídali, narozdíl od toho, jak je tomu teď. S každým setkáním slov ubývalo a ubývalo - krátké otázky a krátké odpovědi nahradila stručnost slov a výrazů na tváři, ještě minule jsem mu alespoň nahlásila cílovou stanici a on to tehdy skoro nevěřícně zopakoval. Dnes už ani to ne. Neměla jsem sílu na něj mluvit a mou výstupní zastávku sdělila mu má čipová karta. Jen jsme se pozdravili, už podruhé toho dne... nic víc.

Graficky by šlo hezky znázornit i to, jak daleko od něj jsem si sedala... dál a dál... Mé vysněné sedadlo u předních dveří a tedy ke konverzaci se řidičem úplně nejvhodnější bylo jako obvykle již obsazené. Seděla tam bytost a musel ji s sebou přivést už na ten autobusák...

Bytost! Že tohle už tady také bylo? Ale z bytosti se tehdy vyklubala jeho holčička...
Tu dnešní bytost - Proč vždy, když já se alespoň na okamžik chci stát pseudobytostí, objeví se nějaká skutečná bytost? - neměla jsem příležitost si jí důkladněji prohlížet. Mohla to i dnes být jeho malá blonďatá holčička, jen měla výrazně jiný účes a také už nebyla blonďatá...

A objeví-li se v blízkosti mého anděla bytost, ztrácím sílu opravdu na cokoliv...

Víc než kdykoliv předtím kochala jsem se dnes krajinou za okýnkem, byť kterýkoliv jiný den a z kteréhokoliv jiného autobusu bych si ji asi neprohlížela. Možná proto, že už jsem nechtěla být uvnitř ale vně... pryč od něj... pryč od bytosti...


Říkala jsem včera, že to bylo možná naposledy...

Dopoledne jsem si myslela, že na toho anděla nemůžu nikdy nikdy zapomenout!

A odpoledne? Už zase nevím, je-li to anděl či ďábel...
 


Komentáře

1 Radka Radka | Web | 26. června 2009 v 17:26 | Reagovat

:( Achjo, Leni, proč v tvých posledních článcích postrádám tu optimistickou Mlle, kterou jsem poznala? Mám pocit že s jarem a létem přichází spíš úzkost a smutek, než námi očekávané úsměvy a pohoda... Achjo...

2 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 26. června 2009 v 18:41 | Reagovat

Protože to kouzlo lásky nějak vyprchává... dnes jsem ho na malou chvíli zase cítila a fakt jsem se zase bláznivě usmívala, než zase přišla ledová sprcha...
Ale stejně, Ráďo, musím použít to naše obvyklé, že bude líp! Teď už je venku docela hezky a opravdu i celý svět zdá se o něco světlejší... ať už s anděly nebo ďábly a nebo bez nich...

3 Radka Radka | Web | 26. června 2009 v 18:55 | Reagovat

Ach, tak to máš štěstí. U nás teď zase odešla bouřka a blíží se další:( Přijde mi že to počasí to dělá jako naschvál...

4 renuška renuška | Web | 26. června 2009 v 20:51 | Reagovat

Leni, nemám slov, kterými bych Ti vrátila naděje, snad pomůže alespoň přání do lepších zítřků, do procitnutí andělovy duše. Někdy to není vůbec jednoduché s nimi vyjít, někdy jsou k sežrání. Nebudu tu tedy psát o sobě, protože mé relativně krásné štěstí je sice úžasné, ale Tvé stýskání by bolelo ještě víc. Nic se neděje samosebou, všechno má svůj původ, možná i Tvůj Anděl má nějaké trápení a na těšení Tebou mu nezbývají v současnosti síly. Kdo ví. Možná že za pár dní, týdnů  se všechno obrátí a bude zase krásně. Moc, z celého srdce bych Ti to přála.

5 Jana Jana | 26. června 2009 v 21:25 | Reagovat

Lení,jestli ta bytost byla zas jen jeho dcerka,tak není důvod ztrácet optimismus a je jen od tebe rozumné,že ses stáhla do pozadí,vždyť příště třeba anděl pojede sám.Je ale možné,že o prázdninách bude svoji dcerku vozit častěji.Ted m ě napadá jeden citát,který znám už od mládí,jen jsem mu tenkrát tolik nerozuměla:,,Mládí je něco,co mají jen mladí a čeho by ti starší dovedli jen moudře využívat".Víš na to jsem si vzpoměla,protože u nás jezdí autobusem jedna stará babča,co je jí osmdesát let,ale vypadá na šedesát.Vždy si sedne k řidiči a uvolněně se baví,no a řidič,i když má mnhdy špatnou náladu,tak s babčou se baví opravdu rád.Ona se totiž už nestydí,jde jí jen o to povídání,je v tom bezstarostná a v tom má tu výhodu,oproti tobě,mladé stydlivé dívce.Musím ale říct,že to je jediná výhoda těch starších,tak se těš z té své nesmělé lásky,i z toho trápení,z doufání,z mládí.Hezký večer,Lení:-)

6 Eva* Eva* | Web | 26. června 2009 v 21:26 | Reagovat

A mně je z toho smutno,přestávám věřit, že je to anděl.
Leni, přeju pěkný zbytek večera...snad bude opravdu brzy líp.

7 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 27. června 2009 v 11:46 | Reagovat

Renuško, možná za pár dní... možná za pár let...
Už to možná trvá moc dlouho - jak celkově, tak i to období andělského prázdna - že už tu naději prostě nevidím...
Jen se bojím toho, že i kdyby se na mě v pondělí jen usmál, zase bude andělem... možná bude andělem navždy, jen ne mým...

Jani, moc děkuju za Tvůj komentář.
Babče o nic nejde, nemá sny ani naděje, co se toho muže týká, ale jistě si toho také v mládí hojně užívala... a trápila se. Ano i trápení k tomu patří, ale co když už je ho víc, než čehokoliv jiného? :(
Co se jeho holčičky týká, tak je tuším a nějakých pět let mladší než já, takže už je to velká slečna! Viděla jsem její fotky asi deset let zpátky, a celých těch deset let byla to blondýna... Ta včerejší blonďatá nebyla! Ani dlouhovlastá ne! Klidně to mohla být úplně jiná mladá slečna... kdo ví! :/

Evi, jak už jsem napsal Renušce, jistě je to anděl a jistě jím zůstane... ale bohužel asi ne mým... :(

8 Jana Jana | 27. června 2009 v 11:54 | Reagovat

[7]:Lení,nic si z toho nedělej,jak čas jde,příjde anděl jiný,kor když píšeš,že už je toho moc.A ten jiný určitě ,určitě příjde.Já vím,chce to čas,než se toho doufání dušička vzdá,té asi neporučíš,ale opravdu příjde jiný a určitě jich za život bude víc...:-)  

9 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 27. června 2009 v 12:32 | Reagovat

Jani, citům opravdu poručit nejde... na to pomůže jen čas a další podobná zklamaní... :(
Jen si nejsem tak jistá, že ještě nějaký anděl existuje. Přece nestojí na každém rohu jeden?

10 renuška renuška | Web | 27. června 2009 v 13:47 | Reagovat

Leni, nevím, co na to říct. Každá máme toho svého Anděla jinak "přístupného" a taky jinak "dostupného". A pokud opravdu chybí prostor ke komunikaci, tak bohužel je jasné, že se Anděl začne ztrácet. Neumím napsat víc, než jen, že bych Ti moc přála znovu se radovat z pozorností a maličkostí, které Ti Anděl naděloval.

11 Ľudka Ľudka | Web | 27. června 2009 v 13:59 | Reagovat

ach moja, ide z toho taký smútok, kde je nejaký optimizmus, je to smutné na čítanie...

12 Radka Radka | Web | 27. června 2009 v 14:47 | Reagovat

Leni, kdybys dneska koukla k Vladovi na web, určitě by ti bylo líp! Udělal novou krásnou tapetu, na variaci "when the night comes" :-) Akorát opačnou! Já se dneka probudila hrozně smutná a zničená,ale ta tapeta mi udělala hrozně radost, už ji mám na ploše a říkám si, že bude líp!:-)

13 Fallen Angel Fallen Angel | Web | 27. června 2009 v 18:45 | Reagovat

Chjooo, opravdu se to čte tak smutně :o( Nevím, co napsat :o( tak alespoň držím pěsti na sluneční dny!!!

14 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 27. června 2009 v 18:58 | Reagovat

Renuško, děkuju!

Ľudko, doufám, že brzy zase budu psát veseleji! ;)

Radečko, koukla jsem se na ní a je nádherná! O mnoho veselejší než ta původní, kterou mám na ploše já... ale měnit ji zatim nebudu, přestože věřím, že prostě bude líp! :)

Díky, Fallen Angel!

15 Eva* Eva* | Web | 27. června 2009 v 22:29 | Reagovat

Přišla jsem ještě honem pozdravit a popřát dobrou noc a krásnou neděli. Kéž by se počasí vydařilo. :-)
To s andělem je mi líto. Ono když se to tak vezme, tak každý je pro někoho asi anděl...Jen já nějak vybočuju z řady.
Jako ostatně vždycky. :-(

16 Ľudka Ľudka | Web | 28. června 2009 v 11:30 | Reagovat

Tak verím, že budeš veselejšia! Ja ti to prajem zlatíčko!

17 Dáša Dáša | Web | 28. června 2009 v 11:49 | Reagovat

Lenko, jestli on to nebude anděl s ďáblem v těle...

18 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 28. června 2009 v 19:01 | Reagovat

Dáši, možná... pravděpodobně to zase zítra budu nějakým způsobem zkoumat! :/

Ľudko, děkuju!!! :)

Evi, také nejsem ničím andělem... :( A takových je nás určitě víc!!!

19 Jana Jana | 28. června 2009 v 20:49 | Reagovat

Lení,já myslím,že andělů budeš mít tolik,kolik si jich budeš přát.Ono je to tím,že my si vždycky nějakýho anděla vytvoříme ve své fantazii,prostě přisoudíme mužskýmu tu roli anděla:-))Takže věř,že andělů je na každym rohu několik,záleží jen na nás,přeorientovat se z jednoho nefunkčního anděla na jinýho,kterej už bude konečně fungovat:-)Já tomu sice moc nerozumím,ale dovedeš si představit dva nesmělé lidi,jak spolu komunikují,a přesto zůstane anděl andělem? Jeden z vás musí být ten,co vede,druhý co se nechá vést.Pak je ještě možnost spojení dvou lidí,co vedou,ale pak je to každý po svém,a plno hádek,nebo dva nesmělí,a na konci jedno zklamání,že ten druhý zůstal pořád nesmělým,a co pak s ním?:-)) Ale neboj,anděl určitě bude,tak ať je to ten pravej!!!:-))

20 Eva* Eva* | Web | 28. června 2009 v 20:57 | Reagovat

Hezký večer..:-)

21 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 28. června 2009 v 22:01 | Reagovat

Janičko, děkuju! Chce se mi říct, že andělů už bylo, ale žádný nebyl Anděl... a že už nikdy žádný nebude takový jako tenhle... ale nějak to prostě bylo a nějak to prostě bude. Bude asi ještě nějaký čas trvat, než se vzdám všech nadějí... a bůhví, jestli se jich kdy vzdám...
Hodnejch chlapů je strašlivě málo!
A vlastně, proč si stěžuju? Jednoho hodného mám doma... ;)

22 Zabky-svet Zabky-svet | Web | 29. června 2009 v 8:55 | Reagovat

Houpačky jsou vážně vysilující.. :( Leni, drž se..

23 Dáša Dáša | Web | 29. června 2009 v 9:19 | Reagovat

Lenko, vyzkoumala jsi něco nového? :-)

24 Lenča Lenča | E-mail | 29. června 2009 v 9:32 | Reagovat

Skutečného anděla máme v sobě. Pokud žijeme s člověkem delší dobu přestává být andělem, protože vidíme jeho chyby. Jináč každý je andílkem pro někoho ať o tom ví nebo ne. Každý člověk má své poslání a pokud jsou jeho přání ze srdce a neublíží mu příliš jsou mu plněna. Já prošla zástavou srdce (ne kvůli muži) a musela jsem se naučit radovat z maličkostí. Vím co je skutečný smutek či problém. Je anděl skutečně andělem?

25 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 29. června 2009 v 20:41 | Reagovat

Žabko, děkuju!

Dášo, zjistila jsem dalších pár věcí s touto historkou vůbec nesouvisejících... hmmm, snad to ani raději nebudu komentovat... :/ Ale možná jsou stejně bezvýznamné, tak jako jeho blonďatá dcera je obarvená!!! :D :D :D

Lenčo, jistě máš pravdu! Vím, že mé problémy jsou docela malicherné... že Tobě se to může tak zdát teď a mně se to tak bude zdát třeba za pár let. Ale tady a teď některé věci prostě bolí... :(
Plně souhlasím i s tím, že jakmile se s andělem sblížíme, stává se z něj pozemšťan a kouzlo mizí. Tak možná proto, ať zůstane pouhým andělem, protože tak na něj budu vždy pamatovat v dobrém...

... jako, že na něj opravdu nikdy nezapomenu... I dnes tu byl. A pátek z tohoto článku zdál se mi tak vzdálený!

26 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 29. června 2009 v 20:42 | Reagovat

Jen pro upřesnění - odstavec věnovaný Dáše v posledním komentáři je pouhý ironický vtip! :/

27 corly corly | 29. června 2009 v 22:03 | Reagovat

[21]: No vidíš,jednoho už máš aspoň!:-)))
Leni,nevzdávej to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

28 sl. Lenka sl. Lenka | 30. června 2009 v 7:33 | Reagovat

Corly, o tom jedno někdy jindy a někde jinde... ;)
A o tom druhém? Naděje jsem se sice zatím úplně nevzdala, ale už ji skoro nevidím...

29 Werri Werri | Web | 30. června 2009 v 16:27 | Reagovat

Smutné čtení, ale i o tom život je. Když neztratíš naději a budeš trpělivá, určitě se dočkáš anděla, který ti zase bde pomáhat.

30 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 30. června 2009 v 18:06 | Reagovat

Díky Věrko! Anděl je jen jeden... ten příští bude třeba princ! :))))

Corly, vidíš, co říkám?! :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama