Okřídlené moudro z kalendáře

6. května 2009 v 15:20 | Mlle |  myšlenky slečny Lenky

Mám v práci na stole kalendář. S květinami.

Pod obrázkem jsem dnes zaregistrovala nápis šváb australský a moc mi to k obrázku nešlo, pozorně jsem se tady koukla a poprvé od začátku roku jsem zjistila, že krom květin je tam na každý týden také nějaké moudro.

Obrázek: ŠÁCHOLAN SOULANGEŮV

Moudro na tento týden: Šváb australský si prý sám ukousne křídla, jakmile dosáhne dospělosti. Jak lidské!!


Asi jsem to nepochopila. Má to být oslava lidského chování švába? Nebo postýsknutí, že člověk je natolik nerozumný, že se chová jak šváb?

Osobně se kloním k druhé variantě. Nezdá se mi to ani trochu rozumné. A nebo jsem zatím nedosáhla dospělosti, abych to pochopila...

Kdybych měla křídla, nikdy bych si je přece neukousla!
Kdyby v drogerii prodávali krém na podporu růstu křídel - tak jako prodávají třeba krém na zmírnění růstu chloupků - hned bych této reklamní kampani podlehla a zaběhla bych si jeden koupit. Co jeden! Raději hned dva... jeden na pravé a druhý na levé křídlo.

Třeba by se stal zázrak a přípravek by zafungoval. Vyrostla by mi křídla! Napadlo by mě si je ukousnout? Nikdy! Já bych se o ně starala a mazala bych si je výživným mlékem určeným speciálně na partie křídel, opečovávala peelingem na odstranění odumřelých buněk a samozřejmě bych nepřestala používat onen zázračný přípravek, aby má křídla rostla a sílila!
Zázrak v podobě křídel je hodný zachování a starostlivé péče.

Máme-li křídla, můžeme létat. Můžeme-li létat, vidíme svět z výšky a vše, co nás otravovalo svou velikostí je najednou úplně maličké! Je-li všechno maličké, my jsme velicí! Jsme-li velicí, máme i velké srdce. A máme-li velké srdce, vejde se nám do něj to všechno maličké a roztomiloučké.

Máme-li křídla a můžeme-li tedy létat, nejen že doletíme daleko, ale také se můžeme přátelit s anděly a motýly. Poletovat s nimi vysoko nad zemí, daleko od šedé reality. Takový malý vzdušný taneček... hmmm...

Někdy mám pocit, že ta křídla mám. Občas mě něco šimrá na zádech - třeba dnes - ale nevidím si tam. Když zkusím popoletět, tak to ale nejde. Něco mě přibíjí k zemi. Táhne mě to dolů. A moje dospělost to rozhodně není!

Kéž bych byla tím švábem! Při své nepřizpůsobilosti bych všem ostatním švabům ukázala, že dospělácké lety mají snad větší kouzlo než ty dětské!

Nejsem švábem. Ale ta křídla... hmmm... Kdo se mi podíváte na záda? :)
 


Komentáře

1 Jana Jana | Web | 6. května 2009 v 17:43 | Reagovat

Možná si v dospělosti ty křídla ukusujeme,aby jsme se smířili s tím,že už lítat nebudeme.Smutné poznání.

2 Radka Radka | Web | 6. května 2009 v 18:03 | Reagovat

Chm... Já sem sice trošku zblbnutá, a nejradši bych to rčení zderivovala podle x... No prostě tomu nerozumím:-D Leni, přečtu si to zítra ještě jednou a zkusím vyplodit něco smysluplnějšího:-)

3 Lucka Lucka | Web | 6. května 2009 v 18:45 | Reagovat

Já myslím že je to nějaký nesmysl. Asi tím básník chtěl něco říct, ale já fakt nevím co. A moudré mi to nepříjde už vůbec...:-(

4 Mlle Mlle | Web | 6. května 2009 v 18:59 | Reagovat

Tak už si alespoň konečně nepřipadám hloupě, že jsem to nepochopila! :)

A křídla v žádném případě neukusovat, Jani! V jakémkoliv věku je létání dovoleno!! ;)

5 renuška renuška | Web | 6. května 2009 v 20:41 | Reagovat

Přiznávám, poprvé jsem nedočetla, říkala jsem si, že za řevu dětí nejsem schopná pochopit to, o čem píšeš. Teď už maličko rozumím, vlastně tvé vysvětlení se mi hrozně moc líbí, mmj se opět četlo samo, ale ... jakou souvislost to má s tím švábem. Já myslela, že švábi jsou pro lidi odporným hmyzem, tudíž bych tam jakoukoliv spojitost s člověkem vůbec nehledala, natož oukusování partií těla. Kdyby nehtů, tak ještě beru:-D. Ale zbytek už bych raději nechala na filozofech.

Jediný fígl, jak létat bez křídel a přece se vznášet, je být zamilovaný. A i v tom případě člověk v pudu sebezáchovy dává hodně velký pozor. Na sebe, pod sebe i nad sebe. A hlavně vedle sebe.

6 Radka Radka | Web | 6. května 2009 v 20:48 | Reagovat

Holky já sem to pochopila! To je jako asi myšleno tak, že mladí lidé mají různé idee, přenesený význam "mají křídla", a čím stárnou, tak tím víc ty idee (křídla) ztrácejí, nebo se o ně dobrovolně připravují. To by mohlo být ono, ne? Za předpokladu, že autor onoho "chytrého" výroku byl naprosto zapšknutý páprda, který doufal že mu jeho sny vyjdou, nevyšly a on akorát po všech plive jedovaté sliny...

7 corly corly | 6. května 2009 v 21:35 | Reagovat

Tak já asi nejsem tuplem dospělá,já jsem to nepochopila taky...:-(
Jo,ale Lení...já jsem se podívala a ty tvoje křídla tam vidím!!!!!!:-)))Jedno je krásně růžové a druhé světle modré!!!☼

8 Mlle Mlle | Web | 7. května 2009 v 8:15 | Reagovat

Až takhle barevné, Corly, jo? :D :D :D

9 ratka ratka | Web | 7. května 2009 v 8:43 | Reagovat

ja to pochopila tak, ze lide to delaji jako svabi. Kdyz dospeji tak si okousou kridla.
pricemz autor nijak nenaznacil ze s okousanim kridel souhlasi. Naopak. prislo mi, ze spise chtel nas lidi upozornit na to ze to delame jako svabi! ze prece zadni svabi nejsme :o)

je to pouceni a upozorneni v jednom. Davejte na sebe pozor! At nejste jako svabi. :o)

zdravim

10 Laluš Laluš | 7. května 2009 v 10:31 | Reagovat

A víš, co? Máme stejný kalendář, schválně např. příští týden:
"Nemůžeme změnit minulost, ale můžeme vnímat její stopy a akceptovat ji."
Taky téma k zamyšlení, že?

11 Mlle Mlle | Web | 7. května 2009 v 14:48 | Reagovat

Jo, a k tomu obrázek tlustoklasce žlutého ;)
Ale tu myšlenku na příští týden už bych chápala, i když se mi zdá trochu neslaná nemastná... protože co jiného s minulostí, než se s ní smířít?

Tu na tento týden chápu podobně jako Ratka, ale stejně se mi zdá minimálně bizardní.

Naopak s myšlenkou minulého týdne jsem se ztotožnila (respektive s tou bezvýznamnou hrdinkou :) ):
Šedá kopie, schematický příběh, bezvýznamný hrdina - zkrátka realistický film o životě.

12 Eva* Eva* | Web | 7. května 2009 v 21:29 | Reagovat

Mlle, já se teď tak pobavila. Tedy to moudro jsem taky nepochopila a v mým věku už bych měla být sakra dospělá.
Hmm, ale ta křídla mě fakt dostala a jestli se k tobě donese, že je na růst křídel něco k mání, dej mi prosím vědět. I já bych toužila mít aspoň malá křidýlka a taky bych si je nikdy v životě neukousla. Šváb je podle mne hloupej a taky hnusnej. Dneska špacíroval v Lidlu po zemi a pan vedoucí ho honem zašlápnul...dobře mu tak.

13 Eva* Eva* | Web | 7. května 2009 v 21:32 | Reagovat

Jo, ale teď jsem si přečetla komentář Radky a souhlasím. Já si ta pomyslná křídla neukousla, jsem pořád jako malej harant...ale stejně s nima nikam nedolétnu.

14 Radka Radka | Web | 7. května 2009 v 22:14 | Reagovat

Já si myslim, že ty naše představy jsou krásné. Nebo ne?:-) Lenčin Anděl, moje představy o budoucnosti, všecky ty naše tužby... Proč se o ně chtít připravit?

15 Radka Radka | Web | 7. května 2009 v 22:14 | Reagovat

x

16 renuška renuška | Web | 7. května 2009 v 23:11 | Reagovat

Má odpověď nachází se ve tvém mailu:-D

17 Karin Karin | Web | 8. května 2009 v 6:30 | Reagovat

Chudák šváb. Víš, že Francouzi používají spojení avoir le cafard-mít švába, když jsou v depresi? Třeba ta chudinka breberka jen neví, co z deprese dělá, křídla mu nepomohly, tak je ukousne a zkouší zůstat při zemi

18 Mlle Mlle | Web | 8. května 2009 v 11:35 | Reagovat

Ráďo, představy jsou jistě krasné a já bez nich žít neumím, ale...
Zatím neznám pokračování věty, tuším, že nějaké "ale" tam je - až objevím, v čem tkví, asi dospěju... :) Co myslíš?

Karin, to jsem nevěděla! Ani to, že i šváby mají depky! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama