O jiných ženách mého muže

7. dubna 2009 v 21:49 | Mlle |  myšlenky slečny Lenky
O jiném muži jeho ženy už víte skoro všechno, byť se snažím jeho totožnost maximálně tajit; povězme si výjimečně o jeho dalších ženách...


Existují. Kdykoliv na ně přijde řeč v naší komunikaci, je mi vysvětlováno, že nemají žádný hlubší význam, jenže tajemné bytosti ve mně odjakživa vyvolávají pocit nejistoty. Jestliže jiný muž jeho ženy má význam dosažení její psychické vyrovnanosti a tudíž jeho klidu, jeho jiné ženy mají efekt zcela opačný.

Otázkou je, co je v takové situaci lepší - aby jeho ženy zůstaly v utajení a tedy kýženou psychickou vyrovnanost nenarušovaly (za podmínky, že budou stoprocentně utajeny) a nebo aby tyto ženy byly věcí veřejnou stejně jako jiný muž jeho ženy.

Kdo jsou jeho ženy? Skrývají se pod souhrnným označením helpdesk. Máte-li jakýkoliv softwarový problém a jste-li žena, kontaktujte ho. Dnes s nějakou Markétou odvirovával po telefonu počítač... dlouhé hodiny... Přichomýtla jsem se k tomu náhodou a on se rozhodl ukázat mi své karty.

Minulý týden kvůli mně předčasně ukončil hovor s jednou z Českých Budějovic, abych nic z toho neslyšela. Mrzelo mě, že má něco, co přede mnou tají. Když dnes zvolil opačnou metodu a v mé přítomnosti hovořil s výše zmiňovanou Markétou, vadilo mi, že zcela ignoruje mou přítomnost a to, že mu potřebuji něco sdělit. Vysvětlil mi to slovy, že kdyby ten telefon nevzal, že bych ho zase podezřívala z něčeho, co nemá pražádný základ.

Podotýkám, že jeho zaměstnáním není telefonní operátor jakéhosi softwarového helpdesku, to je pouze jeho hobby... jeho jiné ženy. Má zvídavost mi nedala se nezeptat, zda jeho ženy mají nějakou fyzickou podobu. Některé prý ano. Je mi to divné. Když volám třeba na helpdesk elektronického bankovnictví, tak tam většinou bývá pán a nikdy po mě mou podobenku nechtěl.

Takže?

Kontakt Vám na něj nedám, protože Vy byste mu volaly, případně posílaly fotografie a vůbec... a to by se jeho ženě nelíbilo!!!

Jeho žena je žárlivá. On není žárlivý ani trochu.
 


Komentáře

1 Radka Radka | Web | 7. dubna 2009 v 22:32 | Reagovat

Jsem zmatena. Totálně. Asi si to budu muset přečíst znovu, abych se v tom zorientovala:-D Nebo už je tak pozdě, že mi mozek nefunguje:-D

2 Radka Radka | Web | 7. dubna 2009 v 22:37 | Reagovat

Tak, myslím že jsem to pochopila:-) Žárlivá jsem já taky, ale snad v mezích,i když, občas to přeháním, vím... Snad jen můžu říct, že jsem vždy za každých okolností obdivovala svého partnera proto, že se ani jednou nezmínil, že mu vadí, že bydlím v pokoji s jiným chlapem... Protože v opačné situaci já bych asi byla jako tornádo:-D

3 Karin Karin | Web | 7. dubna 2009 v 23:00 | Reagovat

je to nějaké komplikované. Mám doma žárlivce, a předchozí přítel byl dokonce žárlivá obluda, takže jsem se odnaučila žárlit. Ale je rozdíl mezi bezdůvodným podezříváním a tolerancí bokovek...hm, ten život je složitý

4 BlackCat BlackCat | Web | 8. dubna 2009 v 7:59 | Reagovat

Já mám ráda, když muž trochu žárlí. Nemusí být extrémní žárlivec, ale trochu "zdravého" žárlení nikomu neublíží. :-)

5 marcanov marcanov | 8. dubna 2009 v 9:04 | Reagovat

To je skvěle napsane.S nadhledem.

6 Zabky-svet Zabky-svet | Web | 8. dubna 2009 v 9:13 | Reagovat

Já téměř nežárlím, ovšem jednou jsem udělala drsnou scénu mildovi.. Dokonce jsem o tom napsala i článek :) Domnívám se, že jsem se zachovala jako bůů, milda byl v tom téměř nevinný, měla jsem si vychutnat tu tokající slečnu..

7 Eva* Eva* | Web | 8. dubna 2009 v 9:44 | Reagovat

Já žárlím...žárlím na všechny, co byly a na všechny, co teprve přijdou..tak a je to venku.

8 Eva* Eva* | Web | 8. dubna 2009 v 9:46 | Reagovat

Jo a Velikonoce, ani velikonoční zvyky by pro mne nemusely vůbec být, ale když už má člověk vnoučka, tak se holt musí snažit..

Pěkný den.

9 čajovna čajovna | Web | 8. dubna 2009 v 11:50 | Reagovat

No jo, je to tak... je to hezky napsáno, úplně tvé myšlenkové pochody chápu...

Bylo by nesmírně pohodlné ve chvíli, kdy dva spojí své životy, vypnout... prostě chlap jen s chlapama a ženský jen s ženskejma. Jak se to pohlaví pak zase začne promíchávat s méně či více intenzivních stycích... ale nakonec... není to to pravé koření partnerských vztahů?

Teda opravdu jako "koření", ne že to někdo zamění za důležitou "ingredienci"..:-)

10 Hanka Hanka | 8. dubna 2009 v 14:12 | Reagovat

Eeehm...to je tedy téma do pranice. Žárlím! Je to můj neustálý problém. Můj drahý je komunikativní, pozorný, ohleduplný, chápavý, snaživý, pilný, nehledí na čas ani peníze, kde může pomůže...prostě by se rozkrájel...ale hlavně kvůli cizím ženám! Možná žárlím zbytečně, že to jsou jen taková dobrotivá gesta, ale už to, že mu volají, že ho vyžadují, že se mu svěřují, že se s ním radí, že od něj chtějí tu pomoc...už to ve mně vzbuzuje žárlivost. Já vím, není můj majetek, ale já taky svoje potíže neřeším s cizími chlapy. Asi bych měla...:-(

11 Karin Karin | Web | 8. dubna 2009 v 18:21 | Reagovat

já zas potřebuju konkurenci, pocit, že o toho svého pořád musím bojovat, i když je to asi hlavně tím, že mám neobvykle věrného chlapa, aspoň si to myslím, ale je na něm pořád vidt, jak moc je zamilovaný a na jiné se téměř nedívá - exot. Na druhou stranu kdyby přišla nějaká aférka, asi bych to nesla hodně špatně (proto zaťukám a doufám, že nejsem někomu pro smích)

12 jana jana | Web | 8. dubna 2009 v 19:11 | Reagovat

Tak já nevím,teď si tu připadám divně,ale ještě jsem nežárlila.To ale neznamená,že bych nemohla začít žárlit,kdybych se něco podezřelého dověděla,ale fakt nevím.Ale já asi opravdu nežárlím,ale když jsem si to tak představila,tak ať se některá pokusí!!!!!!:-))))

13 Mlle Mlle | Web | 8. dubna 2009 v 19:41 | Reagovat

Krásný večer a děkuju za všechny milé komentáře :)

Ráďo, a to mě by možná trochu vadilo, kdyby se ani nepozastavoval nad blízkostí jiného muže. Respektive ne vadilo by, on mi to vadí!!

Karin, teoreticky se nad tím uvažuje velmi snadno, když nežárlíš a vlastně ani nemáš nač. U nás je to přesně obráceně - on nežárlí a já jsem žárlivá. A někdy bych také chtěla zakusit, kdyby přítel žárlil. Samozřejmě v nějaké rozumné míře. Potom si myslím, že to může i lichotit!

Přesně jak říká, BlackCat...

Žabko, na druhou stranu, když nás ten náš miluje, tak by měl chápat i to, že prostě žárlíme... i to, že někdy žárlíme trochu víc a nebo neopodstatněně.

Čajovna to moc hezky vystihla! S tím souhlasím... Hanku úplně chápu a Tobě, Jani, trochu závidím, že se Ti nic podezřelého neděje nebo, že ve věcech, ve kterých mi žárlivky už něco vidíme, prostě nic podezřelého netušíš! Prostě proto, že tam nic není!!

14 renuška renuška | Web | 8. dubna 2009 v 20:29 | Reagovat

Žárlila jsem a přece jsem plnila vše, co jsem manželovi na očích viděla. Bylo to houby platné, nevěře jsem se neubránila. Nyní? Žárlím, na případné andělovy přítelkyně, kterým bych nejraději vyškrabala oči. Mám na to právo? Absolutně ne. Nemám žádné nároky na člověka, natož na anděla.

Vůči mé osobě jsem ze strany partnera (ů) žárlivost asi nikdy nepocítila. Jsou chvíle, kdy mě tento jakýsi nezájem velice mrzel a mrzí i teď. Nevím, proč to tak je. Buď jsem opravdu stranou nebo si třeba nevšímám reakcí ... Těžko říct. Každopádně si užívám veškerých pozorností mužské populace, která může zvýšit mé sebevědomí. Zas tak často to nebývá, takže z té trošky zkouším pojmout co to dá.

Promiň, splácaný komentář, už raději končím.

15 Radka Radka | Web | 8. dubna 2009 v 21:02 | Reagovat

Upřímně... Mi to vždycky vyhovovalo:-) Lepší než scény, ty já opravdu nerada, protože jakákoliv hádka u mě znamená slzy, křik a uraženost...

16 Mlle Mlle | 9. dubna 2009 v 8:22 | Reagovat

Renuško, rozumím Ti, neboj! Jen, jak tady postupně zmiňuješ vztah s manželem, tak mě mrzí, že to spolu takhle máte... v tom případě je pak skoro logické, že anděl si Tě získal. A úplně chápu, že na něj i žárlíš. Když milujeme, tak prostě žárlíme! A je úplně jedno, zda na dotyčného máme nějakého právo nebo ne...

17 corly corly | 9. dubna 2009 v 15:58 | Reagovat

Leničko,já žárlím taky...a jak!:-(
Jenomže je to tak...když žárlíme,tak milujeme!!!:-)

18 Mlle Mlle | Web | 9. dubna 2009 v 18:44 | Reagovat

Bez žárlení se mi zdá, že lásce trochu něco chybí... ale všeho v rozumné míře, viď? ;)

19 corly corly | 10. dubna 2009 v 20:21 | Reagovat

Jasně,žádné Desdemony!!!!.-)))))

20 corly corly | 10. dubna 2009 v 20:22 | Reagovat

A co pak ten nádherný pocit,když zjistíme,že jsme žárlily zbytečně!!!!:-)))

21 Mlle Mlle | Web | 10. dubna 2009 v 21:11 | Reagovat

No, já nevím... to já si pak připadám spíš trošku hloupě... :D

22 corly corly | 12. dubna 2009 v 20:47 | Reagovat

No to já taky!.-)))))

23 Mlle Mlle | Web | 12. dubna 2009 v 21:46 | Reagovat

:) Ale stejně si neumíme pomoct, viď? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama