Moji koledníci

13. dubna 2009 v 20:20 | Mlle |  myšlenky slečny Lenky
Byly to mé první Velikonoce tady v bytě. Jestli jsem všechny předchozí Velikonoce přecházela bez povšimnutí, tyhle jsem nemohla přejít. Dalo se předpokládat, že přijdou malí koledníci. Myslíte, že malým dětem potažmo jejich maminkám uděláte radost malovaným vajíčkem?


Malovala jsem jen jedno. Ještě k tomu to byla velká improvizace... ale něco červeného na pár srdíček z lásky se snad v každé domácnosti najde. Srdíčka byla jen miniaturní a bylo jich pár, aby se obdarovanému, až ho bude loupat, celý vnitřek vajíčka neobarvil načerveno od náplně gelové tužky, která asi není určená k potravinářským účelům...

Pro ostatní koledníky jsem nakoupila sušenky. Nečekala jsem jich mnoho, takže jsem usoudila, že dva multipacky po šesti kusech budou stačit. Vybrala jsem dětičkám takové, aby se jim líbily - s obrázky od Disneyho, medvídkem Pú a jeho kamarády. V osm jsem vylezla z postele, abych malé koledníky svým případným neupraveným zjevem nevyděsila. Sušenky jsem měla narovnané na tuniské vyřezávané misce z olivovníku. Medvídek Pú na olivovníkovém dřevě - stylové Velikonoce! :)

Brzy přišlo pět dětí naráz a skoro polovina sušenek zmizela. Vůbec jsem je neznala. Možná byly místní, když jich šlo tolik naráz, ale natolik dobře se v těch dětech z vesnice neorientuju. Trochu jsem se začala obávat, aby zbylo na všechny koledníky...

Po nich přišel kluk s malou holčičkou, asi jeho sestřička. Nezpívaly klasickou "hody hody doprovody" a chlapec byl skromný, nechtěl ani sušenku a vzal si jen bonbón, které jsem na misku naaranžovala, aby nebyla úplně prázdná. Dokonce věděl, že s pomlázkou nejde na koledu jen proto, aby mi s ní omlátil loni zrekonstruované dveře, ale že mi musí naplácat... prý abych nebyla nemocná. No tak hurá!

Poté mi do dveří pomlázkou začali mlátit dva výrostci něco kolem patnácti let. Znala jsem jen jen jednoho z nich, už tady ve vsi ani nebydlí a, když tu bydlel, nikdy neměl potřebu mě zdravit, když jsme se potkali. Zazpívali první sloku koledy a přestali. Tušila jsem, že nejdou na koledu ani pro vajíčka ani pro sladkosti, ale nic jiného jsem opravdu neměla. Jeden řekl, že to nevadí, druhý se skoro otráveně zeptal, jestli nemám žádné panáky! Vzali si sušenku... možná s oslíčkem Ijáčkem.

Jako další přišel tatínek - toho jsem neznala zcela jistě, takže nějací lufťáci - s dvěma malinkými dětmi, holčičkou a chlapečkem. Byli roztomilí! Na takovéhle koledníčky jsem se přece těšila, jen ten jejich tatínek s velkým košem v tu chvíli už vrchovatým mi tu chvíli kazil, nabyla jsem dojmu, že děti byly jen zástěrkou k tomu, jak doplnit zásobu sladkostí a jak si dopřát klasických velikonočních vajíčkových salátů, vajíčkových pomazánek, chlebů s vajíčky a podobně.

Pár minut před dvanáctou zvonil poslední koledníček, také jsem ho neznala. Šel sám, bylo mi ho trošku líto. Vzal si předposlední sušenku.

Jedna sušenka právě s medvídkem Pú zbyla. Věnovala jsem jí jako bonus k tomu "malovanému" vajíčku... snědli jsme ji spolu v lese, kde jsem relaxovali a slunili se a tak vůbec si užívali krásného skoro letního dne... :)

Příští rok tento den asi zmizím ze světa, jako to udělali skoro všichni v tomhle domě, neb to bylo zabité dopoledne. Nemuseli jsme na paloučku v lese trávit pouze odpoledne, ale mohli jsme si tam zrovna v poledne udělat piknik!

Snad jediné pozitivum: ani jsme letos neměli pozvracené schody v domě, jak většinou na Velikonoční pondělí bývají.
 


Komentáře

1 FooFighter FooFighter | 13. dubna 2009 v 21:24 | Reagovat

To je moc krásný článek Leničko.

2 Hanka Hanka | 13. dubna 2009 v 22:19 | Reagovat

U nás už žádní koledníci nechodili a já nechystala ani jedno vajíčko. Měla jsem, už to vím, alespoň pro manžela. Jenže on neměl ani šupačku a když jsem fňukala, že uschnu a umřu, lupnul mě po zadku alespoň vrbovým proutkem v parku odpoledne ze stromu utrženým. Pak jsme šli spolu na mojito a měli hezké velikonoční pondělí:-))

3 zuzka zuzka | Web | 13. dubna 2009 v 22:23 | Reagovat

K nám domů ani nepřišli žádní hodovníci, ale když jsem šla ráno za tátou, tak jsem potkala dost dětí... Nejvíc mě dostala jedna říkanka " hody hody... nedateli malovaný dejte aspoň stovku ... " tohle jako mě fakt odstalo, jak může být někdo takhle drzý a říkat si takhle přímo o peníze .. :)

4 Lucka Lucka | Web | 14. dubna 2009 v 7:51 | Reagovat

Co? Tatínek s vrchovatým košem? Mělas mě vidět s nákladním kočárkem!
Krásný článek.

5 mstajer mstajer | E-mail | Web | 14. dubna 2009 v 11:56 | Reagovat

U nás nastává problém, co se všemi těmi sledkostmi vlastně udělat. Z čokolády si vaříme horkou čokoládu - Doteď jsme rozpouštěli ve smetaně čokoládové Mikuláše a teď přecházíme na zajíčky.
Je to takový zvláštní koloběh.

6 Eva* Eva* | Web | 14. dubna 2009 v 18:32 | Reagovat

Mluvíš mi úplně z duše. Tady u nás to bylo podobné. Výrostci nepozdraví, jak je rok dlouhý a najednou jich tu byl zástup. Odpoledne jsme šli s Beebie a malým Honzíkem na procházku. Všude po městě se válela rozbitá vejce, měli jsme co dělat, abychom udrželi Adélku (kokršpaněl) jak se vrhala po těch vejcích.
Příští rok vypínám zvonek.:-D
Jo, den jsem si parádně užila a i na tu deku jsem sebou plácla.☼

7 Radka Radka | Web | 14. dubna 2009 v 18:54 | Reagovat

Nejhorší na Velikonocích je jalovec...Ještě teď mě bolí nohy...

8 Mlle Mlle | Web | 14. dubna 2009 v 20:31 | Reagovat

Koukám, že ani vykoledovaný velikonoční čokoládový zajíček není pozitivum! :D
Mně je trochu líto, že velikonoční tradice mizí a ze svátku, který jsem kdysi vnímala úplně jinak, se začíná stávat komerční záležitost... :(

9 Dadulka Dadulka | Web | 14. dubna 2009 v 20:54 | Reagovat

Tak tomu opravdu říkám zabité dopoledne...a to si jeden myslí, že Velikonoce na venkově ještě pořád mají něco do sebe...tady v Praze je to totiž úplně o ničem, žádní koledníci ze sousedství nechodí, zato po ránu zvoní tlupy úplně cizích harantů, holky kluci´všechno jedno, včera mačkali ten zvonek snad desetkrát, už jsem je chtěla seřvat...ani nikdo ze sousedů neotvíral. Prostě Velikonoce jsou pro mě, jelikož nejsem věřící, svátky naprosto o ničem, kromě volného dne a nějakých těch dobrůtek. Mlácení pomlázkou považuju za maxi buzeraci, barvení vajíček je sice fajn, ale jezte potom týden vejce...taky že letos jich mamča obarvila cca šest pro nás obě, aby se jakože neřeklo :o)

10 corly corly | 14. dubna 2009 v 21:05 | Reagovat

Lení,no tys měla teda koledníků!!!!Haha...v osm už jsi vstávala???U nás zvonili první ,,otravi" po desáté a holt museli přijít později,haha,než jsem vylezla z postele a něco se sebou udělala...:-)))A ten lesní relax...ó...to musela být romantika...:-)Pěkný večer Leňoušku!

11 Jana Jana | Web | 14. dubna 2009 v 22:13 | Reagovat

Od té doby,co se na vesnicích staví ty domky ve velkém,jak se jim říká,,satelitní městečka",tak už se s lidmi taky neznám,a nějak mě to koledování už tolik nedokáže nadchnout.Dřív se na vesnici všichni znali,teď už jsou tu noví mladí,většinou přistěhovalí z Prahy.Přes den jsou v práci,večer přijedou domů autem a zabouchnou za sebou vrátka,takže ani nevím,kdo je odkud.

12 renuška renuška | Web | 15. dubna 2009 v 20:33 | Reagovat

Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych taky o svých velikonocích napsala pár řádků. Pravda, raději bych je strávila ještě malinko jinak, než jak to dopadlo, manžel se i přes mé představy kapánek opil a já tohle nemám moc ráda. Měnila bych klidně za jednu sušenku, třeba i s Ferdou mravencem, kdybych mohla ležet v trávě se svou láskou. Andělí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama