Jeden, co mluvil, jeden, co se o to pokoušel, a jedna, která vůbec nemluvila...

10. března 2009 v 17:47 | Mlle |  od anděla až po zet
Další andělský den uplynul, anděl se zase vrátil, kam patří, a jistě přestal býti andělem pro těch pár dní než se zase vrátí... a zase mě tu zanechal se smíšenými pocity.


A jen tak mimochodem už zase běhá jako malej kluk! Po bolesti ani stopa... Pobíhal po schodech nahoru a dolů a občas jsme se spolu míjeli... a usmívali se na sebe... chvíli jsme spolu stáli u kopírky... a usmívali jsme se na sebe... nesměle, rozpačitě, se zvláštní jiskrou v očích a každý se svými myšlenkami skrytými před tím druhým...

Když jsme se na těch schodech potkali znova - to on už odcházel - tak jsem se na něj zase jen usmála... on se usmál na mě... minuli jsme jeden druhého na mezipatře, šla jsem po těch schodech nahoru, tak jsem na něj dobře viděla, jak je sbíhal. Asi už i jemu se zdálo, že atmosféra by se skoro dala krájet, tak se rozhodl promluvit... Otočil se na mě a říká mi: "Všechno vyřízený..." Co jsem mu na to mohla říct? Co jsem mohla udělat jiného, než pokračovat v tom úsměvu? (velmi krátký okamžik popsaný velmi mnoho slovy, přestože je nepopsatelný)

Takhle už to máme celý ten rok; když na mě promluví on, nemám slov... když na něj začnu mluvit já, také ho tím zaskočím... když jsem mu před časem pomáhala řešit jeho problém, tak jsme se spolu několikrát sešli a já vedla monolog... ale pořád jsem z pusy vypouštěla úplně jiné věci, než které mi běžely hlavou... to, co jsem mu chtěla říct, jsem mu nikdy neřekla, co jsem mu musela říct, jsem mu podávala asi velmi zvláštní formou... ale přemýšlejte, když se na Vás směje anděl!!!

A co ten, který mluvil, o němž jsem se zmínila v názvu článku? Volala jsem obchodnímu zástupci firmy, se kterou obchodujeme, a tihle obchodní zástupci, to jsou řečníci! Byl úžasně milej a skoro mi přišlo, že to vůbec nehrál... prostě ze mě zcela přirozeně zvládal tahat informace, po telefonu mi lichotit a občas až flirtoval! A k tomu všemu byl nesmírně ochotnej... možná k čemukoliv! A to jsem s ním nikdy v minulosti nemluvila... ale hned mi říkal, ať mu klidně zavolám znova, kdybych měla s čímkoliv problém!

Myslím, že kdybysme s andělem nebyli jeden jako druhej a alespoň jeden byl trochu komunikativní, tak je všechno úplně jinak...
 


Komentáře

1 corly corly | Web | 10. března 2009 v 21:37 | Reagovat

Leňoušku.....tohle mě tak silně něco připomíná.....ach jooooooooooo.....-((

Já tam budu muset asi přijet a to se rozmluvíš ať chceš nebo nechceš......-)

2 Mlle Mlle | Web | 10. března 2009 v 21:46 | Reagovat

Koukám, že z té finální verze článku vypadlo, jak jsem si s panem obchodním zástupcem hezky povídala... fakt jsem neměla problém, protože on byl fakt výřečnej... ale s andělem, který nemluví, který byl dnes trochu nesvůj, neoholený a ještě s sebou měl tu bytost neurčitého pohlaví?? :((((

3 Radka Radka | Web | 11. března 2009 v 20:26 | Reagovat

Leni, kam zmizel článek jestli je to žena nebo muž? Už jsi něco vykoumala?

4 Mlle Mlle | Web | 11. března 2009 v 21:25 | Reagovat

Ráďo, odpověď máš v mailu... ;)

5 renuška renuška | 12. března 2009 v 11:46 | Reagovat

Tak to by mě s tou ženskou taky zajímalo. Protože jakákoliv ženská, která se jen okem otře o mého-tvého anděla, která jen na vteřinku zaměstná jeho mysl, tak tu já-ty začínáme nenávidět, viď? To teda aspoň já jo. Ať si baby hledaj anděly jinde, když tihle jsou naši. Soukromí. Tajní, němí andělé. Neumím ti poradit, co mu říct, co udělat, taky se kolikrát usmívám. Jenom. Ale jak už jsem psala, my spolu komunikujeme moc, víc a víc, jen když dojde na intimní témata, tak anděl roztáhne křídla a uletí. Bojí se všeho, komunikace i možného zrealizování mé teorie. O které ví. A já o jeho ne. Nebo ano. Nebo nevím, co vím. Ach jo.

Tak ať nám ti andělé aspoň na chvíli vyjdou vstříc, viď?

6 Mlle Mlle | Web | 12. března 2009 v 15:09 | Reagovat

Ženské mi k andělovi nesmí ani na krok! Zvlášť ty, které jsou výřečné a dokaží rozmluvit i tu jinak němou nebeskou bytost!!! A už vůbec ne ženské, kvůli kterým se chová divně... protože pak je to hodně podezřelé a to jsem vůbec neklidná! Jako předevčírem...

Zatím moc nemám jasno, co to bylo za bytost, zda ženu či muž, ale zítra snad už budu vědět víc.

Andělé jsou anděli možná proto, že jsou tak plaší... někteří více, jiní méně... také jsou tajemní a záhadní... a občas možná trochu v mlžném oparu...

Tak trochu se bojím, že kdyby nám vyšli vstříc, vystoupili tak ze svého oparu, že bysme zjistili, že ta křídla na jejich zádech byla pouze iluze... teda alespoň já to tak mám. Vy jste si s tím andělem opravdu o něco bližší ;)

7 corly corly | 13. března 2009 v 17:16 | Reagovat

Leňulo,doufám,že dneska už víš víc a hlavně,že NENÍ důvod být smutná....myslím na Tebe!!!!

P.S.Anděl je stejně jenom tvůj....nikdo jiný tady na zemi na něj nemá...kromě tebe...:-)♥

8 Mlle Mlle | Web | 13. března 2009 v 17:33 | Reagovat

On ten důvod asi je, Corlinko... :( ale už to tak neprožívám... ;)

9 corly corly | 15. března 2009 v 14:15 | Reagovat

Leňo....ono se to zas obrátí v dobré....:-)

10 Mlle Mlle | Web | 15. března 2009 v 14:45 | Reagovat

Možná, ale čmouha zůstane...

Odkdy pesimistky věří, že se něco v dobré obrátí? :D

11 corly corly | 15. března 2009 v 20:40 | Reagovat

Čmouhy časem taky zmizí....

Vidíš,já jsem taková special pesimistka.:-)

12 Mlle Mlle | Web | 15. března 2009 v 20:44 | Reagovat

To by pan anděl musel mít nějaký úúúúžasný zmizík!!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama