Proužka na andělově svetru...

20. února 2009 v 21:29 | Mlle |  od anděla až po zet
Proužka na svetru se mi tentokrát pouze nemíhala pod oknem, ale měla jsem příležitost se na ní hezkou chvíli dívat docela zblízka! Dokonce jsem s majitelem proužky i mluvila! Sice ne o ničem nadpozemském, ale on se u toho úplně nejvíc andělsky usmíval!

A když se na mě směje anděl, jsem také happy...


Mám pocit, že jsme vždycky jeden natolik zmaten tím druhým, že úplně přestáváme přemýšlet a ztrácíme koncentraci. Já se soustředím na detaily typu proužka na svetru a celý svět přestává existovat... Je jen anděl, já a proužka na svetru. Chci na ní šahat. Chci po té proužce přejíždět prstem. Chci té použky vidět větší kus než ten, který kouká z rozepnuté bundy.

O tom, že i on byl trochu mimo realitu, svědčí fakt, že jsme se oba trochu vyjeveně dívali na červený autobus, kterému jsme evidentně stáli v jízdní dráze, ale vůbec nás tato skutečnost nenapadla...

Když později odjížděl, mávala jsem mu... Vyjížděl z areálu firmy na hlavní silnici a ani nedal přednost zelenému autu.

Možná se Vám zdá, že si trochu fandím, když si to všechno dávám do souvislostí se sebou samou... tak holt přidám ještě jednu drobnou historku, jak jsem ho onehdá rozptýlila.

Jezdí dálkovou linku. 140 kilometrů. Má porouchané zadní dveře u autobusu, celou cestu je neotvírá, protože už by je také nemusel zavřít a tudíž ani odjet. Na 130. kilometru mu do autobusu nastoupím já (tehdy neměl svetr s proužkou ;) ), na další zastávce ho nenapadne nic jiného, než otevřít ty zadní dveře...

Jak už je to dávno! Takhle story už trvá tak dlouho, že podobných historek už pár ve sbírce mám, to vše doplněno o ty jeho srdceberoucí úsměvy - mé pravidelné dávky emocí - kdy se mu kolem očí dělají vrásky... Když se mi úsměvu nedostane, tak se pro změnu dělají vrásky mně.

Celou tu dobu - více než rok - nikdy neměl svetr s proužkou, tak proto teď nastala taková proužkománie... ;)
 


Komentáře

1 Radka Radka | Web | 20. února 2009 v 21:42 | Reagovat

:-) Ty jsi tak krásně zaláskovaná, že ti to až nehorázně závidím. Tak...nevinně:-) Ach...

2 Mlle Mlle | Web | 20. února 2009 v 22:08 | Reagovat

Nevím, jestli je mi co závidět, Radko... spíš si myslím, že být v mých letech víc než rok platonicky zamilovaná je skoro úchylný! :D

3 corly corly | Web | 20. února 2009 v 22:26 | Reagovat

Ne,to není!!!Lení...mě to tak hrozně moc něco připomíná....že naprosto přesně vím,jak ti je,co prožíváš....hrozně moc ti to přeju a moc vám fandím!!!!!Kéž byste dopadli líp,než my...

Chtělo by to víc odvahy asi!!!!:-)

4 Radka Radka | Web | 20. února 2009 v 22:32 | Reagovat

Víš, já si myslím že tady tohle "poblázení" (nemyslím to ve špatném!) je na lásce to nejhezčí. Takové to oťukávání a tak... úsměvy, nesmělost... otázka je, jestli chceš, aby z toho bylo víc... jak z tvých řádků čtu, tak miluješ svého přítele... ale toužíš i po zakázaném ovoci... je to těžké, ale ne neřešitelné:-) jen musíš vědět co a jak...

5 přelétavý ptáček přelétavý ptáček | 20. února 2009 v 22:44 | Reagovat

Leni, není to úchylný...úchylný je to, čeho se teď dopouštím já, a mně můžeš věřit;) tím nechci říct, že by se mi andělské snění nesplnilo. splnilo. do nejcudnějšího puntíku. (vážně od tý bouračky nějak líp předvídám vlastní budoucnost...) ale... to snění mělo něco do sebe. pak se to stane realitou... a ztratí to kouzlo. kouzlo tajemna.

6 Werri Werri | Web | 21. února 2009 v 0:21 | Reagovat

Krásné, bláznivé , úžasné :-).

7 Mlle Mlle | Web | 21. února 2009 v 10:19 | Reagovat

Jste všechny tak milé! Děkuju Vám :)

Corlinko, odvaha nám trochu chybí... asi oběma. A pak jsou tu ty překážky, které mezi námi stoji... :(

Radko, souhlasím s Tebou - a i Ptáček to říká, že tyhle začátky něčeho, kdy se Ti realita plete se snem a je to všechno krásně růžové... k tomu všechny ty úsměvy a rozpaky... je to nejhezčí. Poté už je jen realita, bez růžových obláčků, ale úplně na tvrdo. Někdy vůbec nevím, co chci... vím, že nechci ztratit svého přítele, ale potom? Někdy si říkám, že mi stačí ten sen o andělovi... někdy, že pokud se poohlížím po andělovi, asi mi v té mé realitě něco chybí a ještě bych chtěla zakusit něčeho jiného... já fakt nevím!

Ptáčku, do nejcudnějšího nebo do nejnecudnějšího? :D Souhlasím, to snění s sebou nese kouzlo... ale opravdu to kouzlo nemůže pokračovat i později?

Werri, úplně jako já sama :D

8 Eva* Eva* | Web | 21. února 2009 v 11:28 | Reagovat

Tak já jezdím už hezky dlouho taky s jedním sympaťákem. Pozoruju, jak se rozvíjí krásný vtah mezi jednou cestující a oním řidičem. Přála bych ti, aby se to platonično proměnilo ve skutečnou krásnou lásku..♥

9 Mlle Mlle | Web | 21. února 2009 v 11:46 | Reagovat

Děkuju, Evi. Občas se i takové věci, že to dobře dopadne, stávají... :)

10 přelétavý ptáček přelétavý ptáček | 21. února 2009 v 13:05 | Reagovat

Leni, do nejcudnějšího puntíku;) necudných puntíků mám habaděj, ty se nikdy nemůžou splnit všechny :D:D:D a že mně můžeš věřit :D:D:D

11 corly corly | Web | 21. února 2009 v 13:05 | Reagovat

Leni,přeju Ti všechno nejlepší k svátku!!!Hlavně zdraví a lásku....a taky aby to krásné s andělem trvalo....

12 Mlle Mlle | Web | 21. února 2009 v 13:33 | Reagovat

Ptáčku, v tom případě mi nějak uniká smysl myšlenky... možná moc myslím na necudné puntíky - respektive asi necudné proužky v mém případě! :D :D :D

Corlinko, moc děkuju!

13 přelétavý ptáček přelétavý ptáček | 21. února 2009 v 14:18 | Reagovat

Leni, nevadí, teď asi nebudu nějakou dobu žvanit moc smysluplně :D

14 Radka Radka | Web | 21. února 2009 v 15:47 | Reagovat

Ahoj, já se přidávám k přání všeho nejlepšího k svátku!:-) Ať máš pořád úsměv na tváři a na tvém nebi je co nejméně obláčků. A když budou, tak ať poskytují příjemný stín, a ne žádné přeháňky nebo bouřky!:-)

15 jenis jenis | 21. února 2009 v 17:16 | Reagovat

Při čtení Tvého článku se mi srdce usmálo. :-) Samozřejmě obrazně řečeno :)

16 Mlle Mlle | Web | 21. února 2009 v 17:27 | Reagovat

Radko, taky moc děkuju! ;)

Jenis, však já Ti rozumím... :)

17 corly corly | Web | 22. února 2009 v 19:30 | Reagovat

Lení a kdy zase přijede??

18 Mlle Mlle | Web | 22. února 2009 v 19:50 | Reagovat

Zítra, Corlinko... :) Už se zase těším - jak jsme spolu mluvili, tak měl nějaký problém, tak jsem mu říkala, ať přijde za mou kolegyní, že mu pomůže... tak doufám, že se tam u nás objeví...

19 corly corly | Web | 25. února 2009 v 20:56 | Reagovat

A objevil??????

20 Mlle Mlle | Web | 25. února 2009 v 21:13 | Reagovat

Nepřišel za kolegyní... on je šíleně nesměle a nerad se někde něčeho doprošuje... já mu moc chtěla pomoct, ale tohle nebylo v mých silách... navíc, když jsem mu naposledy pomáhala, tak to vůbec nedopadlo dobře :(

Říkám si, že třeba příjde zítra...

21 corly corly | Web | 25. února 2009 v 22:19 | Reagovat

MUSÍ PŘIJÍT ZÍTRA!!!!!!!Tak úsměv.....!♥

22 Mlle Mlle | Web | 26. února 2009 v 16:42 | Reagovat

Já jsem se celý den usmívala a napjatě se dívala ke dveřím, kdykoliv někdo zaťukal, ale nic... fakt už od nás asi nechce pomoct... :(

Naposledy jsme to měli spolu nějak takto: http://lenii.blog.cz/0812/fatalni-nedostatek-informaci :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama