Leštěnka a jiné věci

29. ledna 2009 v 21:26 | Mlle |  myšlenky slečny Lenky
Leštěnka je moje auto. Leštěnka to je, když ji mám ráda. Dnes to byla Leštěna! Asi se špatně vyspala a rozhodla se, že dneska bude prostě brzit. A tak brzdila, i když jsem nešlapala na brzdový pedál! Leštěna pitomá!


Přesto mi jí bylo líto, když jsem ji viděla nad mou hlavou na heveru... bez předních kol. Vypadala, že je smutná... a to kolem ní běhali samí chlapi, aby mi jí uzdravili. A nejvíc se naběhal můj přítel, abych záchranou akci pro Leštěnu zorganizoval.

Leštěnka má sestru. Jmenuje se Matněnka. Matněnka je auto mého přítele. Má ke svému vozu citový vztah, protože co prý jsme s ní už všechno prožili?! Dnes jsem zjistila, že i já mám nějaký vztah k mému autu... měla jsem o Leštěnu trochu starost, když jsem nevěděla, co s ní je.

O tom, že před spaním přikrývám plyšového oslíka, už jsem tu psala. Občas mu i něco vyprávím... možná je to úchylné, ale s kým si mám povídat, když jsem tu celé večery sama. Evidentně můžeme i k věcem mít citový vztah.

Do některých věcí se zamiluju hned v obchodě, takže bez nich ten obchod logicky nemůžu opustit. Ať už oblečení, boty nebo nábytek, jak jsem to tu již líčila, nebo různé dekorace do bytu. Některá láska je pomíjivá, některá déletrvající a jiná věčná, respektive v případě bot a oblečení do roztrhání. Z nábytku něžně otírám prach, vyprané tričko láskyplně skládám, boty obřadně ukládám do botníku. Jsem háklivá na zacházení jiných s mými oblíbenými věcmi...

Mezi ty patří i řada knih. Miluju knihy! Často chodím do knihkupectví a často si odtud odnáším domů nějaké úlovky. Beru je do ruky, listuji jimi a plánuju si, jak si je přečtu... Vždycky jsem ráda četla, ale poslední dobou to odkládám na nějaké "až". Když jsem rekonstuovala byt, říkala jsem si, jak budu číst, až byt bude hotový a já si tu budu bydlet... Bydlím tu osm měsíců, mezitím jsem si koupila další knihy a zařadila do knihovničky, abych se na ně občas podívala. Občas dojde i na to, že se začtu, ale je to bohužel velmi sporadicky. V nočním stolku mám odložené ty, které si chci určitě přečíst. Třeba Vieweghův Román pro muže, který tam leží tuším od listopadu...

Včera jsem neodolala hned dvěma titulům: Francouzky netloustnou a Francouzky umí žít, obě od Mireille Guilian. Prostě jsem je musela mít, na jednu z nich jsem četla recenzi v časopise, která byla velmi lichotivá, a když jsem na ně včera narazila... Tak doufám, že je opravdu brzy přečtu, abych mohla přidat na můj blog nějaké tajemství francouzských žen, protože mám dojem, že Francouzky jsou opravdu velmi šik ženy!

Taky mám vztah k mému notebooku. Prstíky mi něžně běží po klávesnici, abych Vám toto všechno mohla sdělit... dnes už jen posledních pár písmen: DOBROU NOC!
 


Komentáře

1 Radka Radka | Web | 29. ledna 2009 v 21:43 | Reagovat

Dobrou noc:-) Nebo dobré ráno, záleží v jaké denní době to budeš číst:-) Děkuju za pochvalu, chválím tě za dnešní článek:-) Pěkně se to čte:-)

2 Radka Radka | Web | 30. ledna 2009 v 22:37 | Reagovat

Chichi, ručka na fotce je pravá, taky nejsem ale příliš zdatná, a pravou ruku mívám vzorovou, levou už o trošku horší, ale když se soustředím, i tu dokážu namalovat hezky. Tohle je jenom takový vzor z nudy, aby to nebylo jen jednobarevné... A vyvětrat... Já nevím. Nezdá se mi fér lámat srdce dalšímu úžasnému klukovi. Já už to jednou udělala, a vyčítám si to.

Začali jsme si spolu loni, on se do mě hrozně zamiloval, fakt šíleně. Ale... Já pořád myslela na Adama. A Adam začal žárlit, a projevli zájem, já toho kluka kopla do zadku, a vrátila se k Adovi. Ten kluk mi to vyčítal... Co vyčítal. Zlomila jsem mu srdce. A hrozně mě to mrzí. Takže jsem se zařekla, že nebudu dělat to samé znovu. Nebylo by to ode mě fér.

Ale, pozval mě v neděli na hokej, teda ne jen mě, ale ještě i jednoho našeho společného známého, a já přijala:-) Takže se půjdu "pobavit"...Uvidíme. Jsem ráda, že se ke mě přátelé neotáčejí zády, a svým způsobem jsem ráda, že o mě ještě muži projevují zájem, bála jsem se, že už nejsem... V kurzu. Zvláštní myšlenky, že? Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala...

3 diky diky | Web | 31. ledna 2009 v 18:22 | Reagovat

Třeba se k tomu čtení už brzy dostaneš. Ono je to hlavně o volném času a náladě. Já naposledy přečetla 400 stran za dva dny. Nikdo mě nerušil, mužský byl na denní a já si mohla v klidu nerušeně lebedit. Teď mám rozečtenou Královnu temnot - 222 stránek a louskám ji už skoro měsíc.

4 sawyer sawyer | 6. srpna 2009 v 9:25 | Reagovat

No tedy ale slečno... FrancouZky netloustnou a FrancouZky umí žít! Ty tituly neznám, ale ta "s" tam prostě máte navíc a mně to rve oči a překvapuje zároveň, protože jinak nelze před stylistickou i gramatickou vytříbeností Vašich literárních počinů, než smeknout :-D

5 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 6. srpna 2009 v 12:02 | Reagovat

Ale fuj! Jak jsem něco takového mohla napsat?! :) Už jsem to opravila, aby to nejen Vašemu oku lahodilo... ;)
Děkuji za upozornění a především za tu poklonu... slova "literární" a "smeknout" jsou opravdu tak milá a lichotivá! Děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama