část čtvrtá - první pochyby, pár týdnu po návratu

24. listopadu 2008 v 21:16 | sl. Lenka |  z mého naivního tuniského deníčku
Už je to víc než týden. Zapomněl? Nebo si našel jinou turistku nebo Tunisanku? Den ode dne mi chodí z Afriky méně zpráv. Dnes dokonce ani jedna! A já přemýšlím, co celý den dělá… zda se schází s turistkami ve tři před hotelem a vodí je k sobě domů.


Chce se mi brečet, jsem úplně na dně… SMS z Afriky nechodí a Martin je naštvaný.

Nejdřív mu nevadilo nic… vyprávění o Saidovi, mé rozzářené oči, ani ty neustále chodící zprávy. Pak mi jednou řekl, že s tím nemůže nic dělat, že jsem se zamilovala do někoho jiného. Ale to pořád nebyl naštvaný.

Až v neděli, leželi jsme tu spolu a já jsem se necítila dobře a říkala jsem mu, jak jsem špatná… četla jsem mu SMSky od Saida, ty mé jemu naštěstí ne, na to jsem nenašla odvahu. A pak jsem mu řekla, že jsem byla se Saidem v posteli, a když zjistil, že jsem na sobě neměla nic jiného než kalhoty a že se mě africký sok dotýkal, tak už to asi začalo být dost i na něj. Už se zlobí, je odtažitý a asi sám neví, co se mnou… a já mu vysvětluji, že přes to všechno ho miluju.

Said si mě vzít chtěl, ale stačil týden a už na to zapomněl… a já mu věřila každé jeho slovo.

***

Nezapomněl :o) Už mi zase pravidelně píše…
Pořád na něj vzpomínám…
Jak mi pořád říkal «Ecoute-moi» :)
Chtěla bych být zase s ním…

***

Začala jsem se kvůli němu učit arabsky, i jsem mu do jedné SMS arabsky napsala, že mi chybí a že ho miluju… být jím, tak bych to ocenila, ale reakce veškerá žádná. Tak jsem začala přemýšlet na tím, co asi dělá, že je tak zaneprázdněn a nemůže mi ani napsat… vzhledem k depresivnímu počasí, to byly samé depresivní myšlenky… a já se samozřejmě cítila čím dál tím hůř…

***

Včera večer jsem byla zase moc nešťastná. Martin mě štval, brečela jsem mu do telefonu a on mi s tím telefonem normálně seknul, vůbec ho nezajímalo, jak se cítím. Tak jsem pak napsala Saidovi, jestli by mi nemohl napsat něco veselého, protože jsem moc smutná… udělal mi radost… hned jsem se zase začala usmívat :)

***

Tak last minute na Djerbu už stojí jenom čtyři tisíce, ale vlastně ani nevím, zda bych tam byla vítaná… A to mu naivně ještě večer arabsky psala, že ho miluju, že mi moc chybí… a dobrou noc a hezké sny… a já hezké sny neměla, protože jsem se několikrát za noc dívala, jestli napsal… nenapsal :(

***

Zase jsem si říkala, že mu nebudu první psát… že počkám, až se ozve on… ale nevydržela jsem to, musela jsem mu napsat, co pravil můj horoskop na dnešní den: "jestli máte lásku z ciziny, vdejte se" :) On je prostě můj osud! A pak už jsem jen zase čekala a čekala, jestli mi odpoví… a nedočkala se :( Od rána mi zase nenapsal… a co když ani nenapíše?


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama