Běž za ní, řekni to...

Včera v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
Sežrala jsem raffaelo, které jsem od něj dostala k Valentýnu. Nedostatek něhy a citů si už zase kompenzuji tím, že jím. A to, že už došlo i na důkaz nevím čeho, ale určitě ne lásky, svědčí o tom, že jsem citově vyprahlá skutečně hodně. Strašně špatně snáším ten fakt, že mě nechce chlap, kterého já už chci tak dlouho a který si minimálně na chvíli myšlenku, že by mezi námi dvěma něco mohlo být, musel připustit... neztrácím až tak jeho, ale ztrácím ten sen... tu naději, že zažiju něco (s)nového...

A všechno si to uvědomuju i ve chvíli, kdy mi nasliboval, že dodrží tradici a políbí mě pod rozkvetlou třešní... poté, co jsme si dlouze hleděli do očí, když mi z telefonu přehrával tento song...

 

Blíží se konec téhle neverending story?

6. dubna 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
I kdybychom si našeho sněhuláka postavili v Horách, už by asi nebylo poznat, kde měl oči a kde ruce, možná by už ani nebylo poznat, že to byl sněhulák, a určitě by nešlo poznat ani to, jak moc šťastná jsem byla, když jsem ho stavěla, protože mi pomáhal muž mých snů. Postavili jsme si ho v malém okresním městě pod Horami, pár dní na tom místě stál, ale už je to nějaký pátek, co buď zapadal novým přívalem sněhu nebo roztál; ale vzpomínka na ty pocity, které těch pár společných chvil provázely, je intenzivní ještě teď. Mé city a pocity, které nepamatují jen sněhuláka, ale možná i dinosaury, jsou poměrně setrvalé, sněhuláka přežily; on tu hru na "budu s tebou stavět sněhuláky v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě, ve štěstí i neštěstí, ve sněhu i oblevě" nedokázal hrát déle, než jsme sněhulákovi byli na dohled...

Je mi to líto. Stále bych tolik chtěla zažít něco (s)nového! S ním...

Čokoládou a slibem neurazíš

11. března 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
On není normální, já nejsem normální, takže ani ten vztah, který se mezi námi vyvíjí, nemůže být normální. Já vlastně ani nevím, přestože bych ve svých letech možná měla, jak takový normální vztah vzniká a jak vypadá. To, co prožívám teď, je ve srovnání s tím, jak jsem se kdy (ne)seznamovala v minulosti, to nejnormálnější seznamování, jaké jsem kdy zažila. Co na tom, že to trvá téměř sedm let?! Co na tom, že první rande jsme si domlouvali už skoro před rokem a ještě se neuskutečnilo?! Naději, že se dočkám, stále mám...
 


Jak se snadno stát celebritou

21. února 2017 v 20:00 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Zamilujte se; ale pokud z toho chcete vytřískat trochu slávy, nesmíte se zamilovat jen tak do někoho, musí to být někdo z kolektivu, jehož hvězdou se chcete stát! Takže kolega či spolužák je úplně ideální. A pak už se ani moc snažit nemusíte...

"Čeho se bojíš?"

13. února 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
Byla jsem šťastná! Ne, byla jsem šíleně šťastná!!! Ale možná vás nepřekvapí, že to dlouho netrvalo... mě to ale zase nemile překvapilo; čekala jsem, že se konečně něco změní, ale to by idolem musel být někdo jiný než barevnější Roman. Jedinou aktivitou v tom zatím nedefinovaném mezi námi, kterou naposledy projevil, bylo právě to, že mě fakt moc hezky objímal a já usoudila, že je to začátek něčeho víc...

Zase špatně!

Pojďte, pane, budeme si hrát!

15. ledna 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
Bude to sedm let, co se mi zalíbil, a budou to tři roky, co jsem se do něj či myšlenky na něj zamilovala. Řešila jsem tehdy otázku, jak by se tvářil, kdybych mu řekla něco z toho, co mě napadalo. Za ty tři roky jsem zjistila, že na všechno, co jsem mu kdy řekla, se tvářil buď nadšeně nebo to všechno bral, jak to je a ničím nebyl překvapen. Nikdy nevypadal, že ho obtěžuje jakákoliv moje snaha o fyzický kontakt, z míry ho nevyváděla ani má přiznání a vyznání a mé návrhy na společně strávený čas přijímal nadšeně. Takže jsem ho (ne)směle hladila po ramínku, brala za ruku, říkala mu, že na něj myslím, a pak jsem se i otázala, zda se mnou půjde lyžovat...

Ten příběh už možná znáte. Přestože se tvářil nadšeně, lyžovat nešel; přestože za čas znovu souhlasil, že spolu můžeme strávit odpoledne, následovaly zase jen výmluvy; a, přestože mě později tlačil k dalšímu vyjádření, že chci být s ním, znovu se toho zalekl a znovu mě zklamal. To už jsem přestala mít energii na to projevovat vůči jeho osobě jakékoliv nadšení a říkat mu ty blbosti typu, jak bych chtěla, aby mi před spaním četl pohádky...

Zařekla jsem se, že už to dělat nebudu. Zatím se držím... teda nepočítám-li výzvu, ať jdeme stavět sněhuláka!

Duhový šátek

14. ledna 2017 v 21:30 | Lenka |  recenze
Nosím je od podzimu do jara. Mám doma snad od každé barvy jeden kousek, různě vzorované, ale duhový první. Když jsem si měla vybrat z deseti barevných variací tohoto duhového šátku, nevěděla jsem který, protože je jeden koukavější než druhý...


Nakonec vyhrál modro-růžový, protože to jsou barvy, které mám moc ráda a nádherně spolu kontrastují...

Další články