Krkonoše bez mráčku

3. června 2017 v 20:00 | Lenka |  cestou necestou
Po nějaké době vás s sebou vezmu na výlet. Od tématu, které tu teď výhradně ventiluji, však neodcházím daleko. Vyrážíme totiž na výlet do Hor; výjimečně jim můžeme dát jméno, jsou to Krkonoše, je tam fakt krásně, ale než se tam vydrápete hodně dlouho jdete do kopce...

 

Tečka?

19. května 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
A když tu teď převyprávím další část mé storky, asi neuvěříte; tomu, čeho může být chlap-mýtoman schopnej, ani mým nezdravým reakcím. Strašně ráda bych se k tomu všemu chtěla postavit racionálně a nechovat se, jak se chovám, ale nejde mi to... cítím křivdu a mám potřebu mu ukázat, že nejsem tou blbkou, za kterou mě má, ale ani to neumím nonšalantně a stále se ještě dožaduju alespoň špetky zájmu a pozornosti.

Chlap, který se mi tak dlouho líbí, má babu, přestože se mi vždy prezentoval a prezentuje jako osamělej, opuštěnej a zároveň i po nikom netoužící. Vždycky to takhle dopadá, já toužím, sním a doufám a nakonec zjistím, že vůbec nejsem tou, která je středem zájmu vysněného muže.

Někomu to všechno prostě trvá dýl...

13. května 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
... a mně to trvalo sedm let. Necelých! 23. červenec 2010 byl tuším krásný letní den, bylo ráno a já ho uviděla a on se mi zalíbil takovým tím způsobem toho chci. Proč jsem na něj nezapomněla v okamžiku, když jsem zjistila, že je bezcharakterní?! Chtěla jsem zažít něco (s)nového a on se mi do toho plánu hodil... líbil se mi a jeho hovorná povaha byla vcelku kompatibilní s mou zakřiknutostí; a, jak jsem se postupem let osmělovala a jak jsme se poznávali, zjišťovala jsem, že je mi s ním dobře. Ve své naivitě jsem si ani nepřipustila, že bych mu neměla věřit jediné slovo, přestože jsem to, jaký je lhář, slyšela ze všech stran, přestože jsem jeho lži odhalovala od samotného začátku, ale já jsem i po svém tuniském románku v sobě stále měla bezmeznou důvěru. Copak je možné předstírat upřímný úsměv? Něhu v očích?!
 


Běž za ní, řekni to...

30. dubna 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
Sežrala jsem raffaelo, které jsem od něj dostala k Valentýnu. Nedostatek něhy a citů si už zase kompenzuji tím, že jím. A to, že už došlo i na důkaz nevím čeho, ale určitě ne lásky, svědčí o tom, že jsem citově vyprahlá skutečně hodně. Strašně špatně snáším ten fakt, že mě nechce chlap, kterého já už chci tak dlouho a který si minimálně na chvíli myšlenku, že by mezi námi dvěma něco mohlo být, musel připustit... neztrácím až tak jeho, ale ztrácím ten sen... tu naději, že zažiju něco (s)nového...

A všechno si to uvědomuju i ve chvíli, kdy mi nasliboval, že dodrží tradici a políbí mě pod rozkvetlou třešní... poté, co jsme si dlouze hleděli do očí, když mi z telefonu přehrával tento song...

Blíží se konec téhle neverending story?

6. dubna 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
I kdybychom si našeho sněhuláka postavili v Horách, už by asi nebylo poznat, kde měl oči a kde ruce, možná by už ani nebylo poznat, že to byl sněhulák, a určitě by nešlo poznat ani to, jak moc šťastná jsem byla, když jsem ho stavěla, protože mi pomáhal muž mých snů. Postavili jsme si ho v malém okresním městě pod Horami, pár dní na tom místě stál, ale už je to nějaký pátek, co buď zapadal novým přívalem sněhu nebo roztál; ale vzpomínka na ty pocity, které těch pár společných chvil provázely, je intenzivní ještě teď. Mé city a pocity, které nepamatují jen sněhuláka, ale možná i dinosaury, jsou poměrně setrvalé, sněhuláka přežily; on tu hru na "budu s tebou stavět sněhuláky v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě, ve štěstí i neštěstí, ve sněhu i oblevě" nedokázal hrát déle, než jsme sněhulákovi byli na dohled...

Je mi to líto. Stále bych tolik chtěla zažít něco (s)nového! S ním...

Čokoládou a slibem neurazíš

11. března 2017 v 20:00 | Lenka |  od anděla až po zet
On není normální, já nejsem normální, takže ani ten vztah, který se mezi námi vyvíjí, nemůže být normální. Já vlastně ani nevím, přestože bych ve svých letech možná měla, jak takový normální vztah vzniká a jak vypadá. To, co prožívám teď, je ve srovnání s tím, jak jsem se kdy (ne)seznamovala v minulosti, to nejnormálnější seznamování, jaké jsem kdy zažila. Co na tom, že to trvá téměř sedm let?! Co na tom, že první rande jsme si domlouvali už skoro před rokem a ještě se neuskutečnilo?! Naději, že se dočkám, stále mám...

Jak se snadno stát celebritou

21. února 2017 v 20:00 | Lenka |  myšlenky slečny Lenky
Zamilujte se; ale pokud z toho chcete vytřískat trochu slávy, nesmíte se zamilovat jen tak do někoho, musí to být někdo z kolektivu, jehož hvězdou se chcete stát! Takže kolega či spolužák je úplně ideální. A pak už se ani moc snažit nemusíte...

Další články